MF Dnes

Jurečka by příspěvek pět tisíc důchodcům přerozdělil jinak. Přidal by i ženám za dítě.

Vláda nedávno přišla s jednorázovým pětitisícovým příspěvkem pro všechny důchodce. Opozice ji pak oprávněně kritizovala za zbytečné rozhazování, zadlužování země. Vy jste přišli s návrhem, podle kterého by důchodci s příjmem nad 14 500 dostali „jen“ tři tisíce, všichni ostatní 5 000, vdovci a vdovy k tomu další 2 000, a především ženy pak ještě 500 korun za každé vychované dítě. Což je srovnatelná „pálka“, populismus rozpočítaný jen trochu jinak, ne?

Když už se ta vláda rozhodla něco takového udělat a má pro to vládní většinu s podporou komunistů, nejspíš jí to projde. Samozřejmě bych si uměl představit, že by těch 14 miliard, které to bude stát, bylo využito lépe. Dalo by se to dát do infrastruktury. V některých částech republiky se čeká dva až tři roky, než člověka vezmou do domu s pečovatelskou službou a podobně... Ale jako politický realista respektuji, že vláda udělá, co chce, když na to má sílu. Takže se aspoň snažíme parametrické úpravy udělat tak, abychom peníze víc směřovali k těm, kteří jsou v tento okamžik více potřební. Máme seniory, kteří mají důchod šest, osm tisíc korun, máme tam vdovy a vdovce, kteří mají pod deset tisíc korun a mají problém zaplatit životní náklady. Proto ty změny. Vycházíme z vládního balíku a o změny se snažíme cíleněji.

Není to spíš tak, že ačkoli vláda udělá učebnicově populistický krok, na který se musí více zadlužit, vy jako opozice si nemůžete dovolit říct: Jsme proti tomu, abyste dostali peníze, protože by vám to mohli ve volbách spočítat? Takže jste se dostali do spirály, kdy se jeden populistický návrh přebíjí druhým?

Tak samozřejmě před volbami je to vždy soutěž a přehlídka návrhů, jak nejlépe zapůsobit na cílové skupiny voličů ČSSD a ANO. V zásadě je chápu, protože to tu bylo i v minulosti. Ale myslím, že vláda mohla najít lepší a systematičtější formy podpor pro nejvíce ohrožené skupiny. A pořád by to byli jejich voliči.

Počkejte, to by měli být i vaši voliči. Ostatně proto to asi navrhujete, ne?

Samozřejmě, že jsou tam i skupiny našich voličů. Proto se snažíme o ty parametrické změny. Trochu se ale děsím toho, že je tady rekordní dluh – a to jsme se ještě nebavili o příštím roce – takže se tady za dva roky zasekne sekyra, jaká tu v minulosti nebyla, a budou to splácet děti i vnoučata. Proto jsem premiéra žádal, ať svolá jednání všech předsedů stran a začne se o těch věcech bavit. Nejen o rouškovném, ale i superhrubé mzdě a dalších věcech. Protože přesahují jeho volební období. Je třeba si říct, kam rozpočet a stát chceme dostat. Co má smysl dělat a co už je jen ten předvolební populismus. Bohužel, premiér na to nereaguje, což mě mrzí.

Pojďme ke krajským volbám. Před čtyřmi lety jste získali 62 zastupitelů, máte hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka a zastoupení ve vedení pár krajů. To asi nebyl úplně nejlepší výsledek. Co je vaší letošní metou?

Tak byl to lepší výsledek než v roce 2012. Šli jsme nahoru. Předpokládám, že letos bychom mohli na krajské úrovni posílit. Myslím, že lidé vnímají naše zástupce v šesti krajích dobře, že tam dělají dobrou práci. Věřím, že teď bychom měli mít zastupitele ve všech krajích, protože dosud jsme je neměli v Libereckém, Ústeckém a Středočeském kraji. Předkládáme a prosazujeme řadu zajímavých projektů, například otázku řešení dluhových pastí. To je řešení pro statisíce lidí v Česku, kteří by měli šanci na druhý restart. Takže jako KDU-ČSL nabízíme řešení palčivých problémů. Co pro to udělala vláda?

To ale není úplně téma pro krajské volby. Co nabídnete v nich?

Zhruba od 10. srpna jezdím prakticky každý den kontaktní kampaň. Když se s lidmi bavím, asi nejčastěji slyším téma doprava. Kvalita silnic, chybějící rychlostní komunikace, dopravní obslužnost. ...

zkrátka naprosto klasické téma, jehož řešení slibuje takřka před každými volbami skoro každý. Co tam máte dál?

Pak je to otázka zdravotnictví.

To také slibuje pokaždé každý...

Dobře, ale když jste zmínil Jiřího Čunka, tak kde se u nás v České republice kdo rozhodl pro stavbu opravdu nové moderní nemocnice? On ten projekt dokáže posunovat dál. Za dva roky je připravený na startu. S výkupem pozemků, který dokázal udělat levně, s projektem, který může být oproti dlouhé a nákladné rekonstrukci nemocnice efektivnější. Takže to jsou konkrétní výsledky naší práce. V Pardubickém kraji jsme zase dokázali vysekat nemocnice z červených čísel do černých. Připravuje se stavba dvou velkých center pro urgentní příjem v Ústí nad Orlicí a v Pardubicích. A tak bych mohl pokračovat. K tomu navíc přidáváme řešení problematiky sucha, vody a tak dál.

V senátním klubu máte 15 členů, obhajujete šest křesel. Občanští demokraté a hnutí STAN jsou na tom lépe a mají i lepší vyhlídky, přesto: kdybyste měli nejsilnější klub v Senátu, chtěli byste vystřídat Miloše Vystrčila z ODS v křesle předsedy horní komory?

Senátní volby jsou pro nás hodně důležité. Věřím, že jsme schopni těch šest obvodů obhájit. Celkově máme postavených dvanáct kandidátů. Senát pokládáme za důležitou komoru z hlediska ústavní pojistky i určité protiváhy. To teď bylo vidět při návštěvě skupiny senátorů na Tchaj-wanu. Může nastat, že budeme mít nejsilnější klub. Pokud bychom ho měli, určitě bychom o post předsedy Senátu usilovali.

Někteří opoziční lídři označují krajské a senátní volby za test spolupráce stran takzvaného demokratického bloku a začátek konce Andreje Babiše. Vy jste se stal v lednu předsedou KDU-ČSL i proto, že jste se na rozdíl od svých protikandidátů proti koalicím vymezil. Jak to tedy vidíte?

V České republice to víceméně vždy bylo, že byly tyto volby odrazem spokojenosti občanů s vládou. Ukazovalo se to v době vlád ČSSD, kdy vítězila ODS, i později za vlády Mirka Topolánka, kdy naopak přišla oranžová tsunami. Vždy to bylo nějaké zrcadlo. V roce 2016, kdy vyhrály vládní strany (kabinet tvořily ČSSD, ANO a právě KDU-ČSL. Babišovo hnutí vyhrálo, socialisté byli druzí, lidovci skončili pátí – pozn. red.), to byla velmi specifická situace. Byla velmi dobrá ekonomická situace. V té době se i vládě dařilo, ještě nebyly koaliční šarvátky, které se spustily asi o půl roku později. Vždyť jediný hejtman z opozice byl tehdy Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj – pozn. red.). Teď je situace jiná. Myslím, že i otázka vývoje koronaviru a jeho dopadu na společnost bude něco, co bude při rozhodování voličů rezonovat. Z mého pohledu jsou to důležité volby, dají určitý signál před volbami do Sněmovny, ale nehodlám to ani podceňovat, ani přeceňovat.

Jak tedy dnes koukáte na ono možné předvolební spojování opozičních stran do bloků, proti kterému jste se na vašem volebním sjezdu vymezoval? Dávají vás dohromady hlavně s ODS a TOP 09. Druhý blok mají tvořit Piráti a hnutí STAN.

Tak zaprvé jsem na tom sjezdu předvolební koalici nikdy nevyloučil. Jen jsem říkal, že je pro mě prioritní, abychom se věnovali svébytnosti KDU-ČSL a budovali naši dobrou pozici. Což chci dělat dlouhodobě, protože to je pro stranu se 101letou historií důležité. Na druhé straně jsem řekl: Ano, má smysl spolupracovat tam, kde se dohodneme programově a lidsky. V devíti krajích jdeme do voleb v různých typech koalic. Nikoli s jednou stranou, ale vždy podle situace v jednotlivém regionu tak, aby to po všech stránkách fungovalo. Uvidíme. Pro mě jsou teď důležité krajské volby a co bude následovat za rok, se pojďme bavit až po nich.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan mi řekl, že oni chtějí mít víceméně jasno do konce října. Takže moc času nemáte, ne?

Já nejsem mluvčím pana Rakušana.

Tak zkusím jeden z postojů Víta Rakušana tlumočit já. Pro ně jsou prý teď nejvhodnější partneři Piráti a formát menší dvojčlenné koalice. To znamená, že by na vás ze zmiňovaných stran v tomto smyslu zbývaly už leda ODS a TOP 09. Chtěli byste se s nimi vůbec spojovat?

Fakt to do krajských a senátních voleb nechci komentovat. Pro mě jsou důležitá témata týkající se krajů a Senátu. O tom, co bude potom, se bavme později. Slyšel jsem už řadu termínů. Někteří kolegové říkali, že chtějí mít jasno do konce července, že o tom budou různá hlasování, referenda, vnitřní ankety. Pak se termíny různě posunují, takže nechci dělat plané výkopy.

Před posledními volbami do Sněmovny jste byl jedním z architektů koalice se STAN. S tehdejším vedením Starostů jste si byli lidsky blízko, přesto vám to pak vaše členská základna hodila na hlavu. Podobné procesy ve stranách jsou složité, myslíte, že by se to neopakovalo?

Kromě jiného i kvůli této zkušenosti jsem nyní velmi zdrženlivý v komentování těch věcí a velmi opatrný na to, jak případně takovou variantu realizovat. Protože souhlasím, že personálně a lidsky to tehdy bylo velmi dobře naladěno, věřil jsem tomu na sto procent. Přesto to nedopadlo. Máme zkušenosti s obdobím čtyřkoalice a dvojkoalice. I tam byly momenty, kdy si můžeme říct, co na tom bylo pozitivního a proč se to dařilo, ale také, proč se to nedařilo. A je třeba si z toho vzít poučení, stejně jako si je beru já z roku 2017. Takové koalice musí ve společnosti rezonovat jako kvalitní nabídka změny způsobu vedení tohoto státu. Jestliže se to smrskne na personifikaci ve vztahu k premiérovi, tak to úspěšné nebude.