ihned.cz

Každý den v Česku zmizí zemědělská půda o větší rozloze, než je Václavské náměstí. Jen loni to bylo přes 1600 hektarů. Nejvíce kvůli výstavbě rodinných a bytových domů, silnic a také kvůli průmyslovým halám. Právě ty jsou terčem největší kritiky a také předmětem lidoveckého návrhu novely zákona, která by měla výslovně zakázat výstavbu obchodních center, skladů a výrobních hal na nejkvalitnější zemědělské půdě.

Návrh v pondělí projednala vláda. Souhlas mu ale nedala. Absolutní zákaz by byl podle ní problematický, protože by v případě nutnosti takové výstavby na zemědělské půdě neponechával možnost legálního řešení. Tedy ani tam, kde by bylo například obchodní centrum skutečně potřeba a obec by o něj měla zájem, by nemohlo vzniknout. Leda by byl obcházen zákon.

Nyní to zákon o ochraně zemědělského půdního fondu řeší tak, že tyto stavby na zemědělské půdě I. a II. třídy umožňuje v případě, že jsou ve větším veřejném zájmu než samotná pole. Takový zájem je ovšem někdy těžké posoudit a rozhodnutí může skončit až u soudu. Tak se tomu stalo v případě poslední etapy Komerční zóny Čestlice−Průhonice, která měla být hotová do konce roku 2021. Její větší část ale zůstane bez zástavby. Již vybudované silnice tam končí v polích. Nejvyšší správní soud v lednu potvrdil, že zachování polí je v tomto případě vyšším veřejným zájmem než stavba dalších obchodních domů.

Ochrana půdy

Co lidovci navrhují

◼ Absolutní zákaz výstavby obchodních center, skladů a výrobních hal na nejkvalitnější zemědělské půdě. Nynější zákon o ochraně zemědělského půdního fondu takovou výstavbu umožňuje v případě prokázání veřejného zájmu.

◼ Aby o vyjmutí pozemků větších než pět hektarů z fondu rozhodovalo ministerstvo životního prostředí. Zatím se tak děje u pozemků nad 10 ha. Podle ministerstva je to zcela dostačující. U těch menších o tom rozhodují krajské a obecní úřady.

◼ Nově by se k ochraně zemědělského půdního fondu mohlo vyjadřovat i ministerstvo zemědělství.

◼ Zvýšení horní hranice pokut na dvojnásobek. Nyní je nejvyšší možná sankce za poškození zemědělské půdy jeden mil. korun.

◼ Souhlas s odnětím půdy z fondu by nebyl potřeba při zřizování mokřadů nebo remízků. I nejlepší zemědělskou půdu by bylo možné využívat pro plantáže dřevin a při její změně na les by se za odnětí této půdy z fondu nehradily odvody. Podobně by tomu bylo při zřizování nádrží a rybníků.

Ne vždy to tak ale dopadne. Proto také lidovci chtějí nezvratný zákaz v zákoně. Stávající omezení se podle nich vykládá v některých případech účelově. "Jasně říkáme, že na nejlepší zemědělské půdě nebude možné stavět logistická centra, nákupní centra, průmyslové zóny. Bude možné využít půdu pouze pro stavby ve veřejném zájmu, které není možné vést jinudy, například vysokorychlostní trať," řekl již dříve Marian Jurečka (KDU-ČSL), jeden z předkladatelů návrhu.

Ochrana zemědělské půdy je v gesci ministerstva životního prostředí. To k lidoveckému návrhu zaujalo nesouhlasné stanovisko. Nelíbí se mu nejen absolutní zákaz zmíněné výstavby, ale i další novinky, které by novela zavedla. Zpřísnění zákona ale do budoucna nevylučuje.

"S ohledem na potenciální velký dopad bychom preferovali řešení formou vládního návrhu, a to až po důkladné diskusi všech zainteresovaných subjektů," vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Oslovené zemědělské organizace by ale větší ochranu půdy uvítaly. "Nejkvalitnější půdu musíme ochránit. Pro výstavbu obchodních center, skladů a hal by měly být vybírány primárně brownfieldy. Zastavování orné půdy se sice v posledních letech mírně zpomalilo, současná ochrana ale není dostatečná," upozorňuje Jan Doležal, prezident Agrární komory.

Stejného názoru je i Zemědělský svaz ČR, druhá velká organizace zastupující zájmy zemědělců. "Podporujeme maximální znesnadnění výstavby na těchto nejkvalitnějších půdách i za cenu úplného zákazu," říká Vladimír Pícha, mluvčí svazu.

Zato developeři se dalšímu zpřísňování brání. "Současnou ochranu půdy vnímáme jako dostatečnou. Navrhované zpřísnění by znemožnilo další rozvoj průmyslu a obchodu, což by v době, kdy ekonomika potřebuje silné investiční impulzy, nebylo strategické," uvádí Tomáš Míček, ředitel developerské společnosti P3 pro Českou republiku.

Generální ředitel Panattoni pro ČR a Slovensko Pavel Sovička připomíná, že průmyslové nemovitosti tvoří jen zlomek záborů zemědělské půdy. Většinu zabere rezidenční výstavba. "Cestou jak zlepšit ochranu půdy jsou spíše kompenzace případných negativních dopadů, jako je lepší nakládání s dešťovou vodou nebo redistribuce ornice na další obdělávané plochy," myslí si Sovička.

Navíc upozorňuje, že bonita půdy, tedy její kvalita, byla v Česku stanovována před půl stoletím a stálo by za to provést její nové hodnocení. Její klasifikace totiž místy nemusí odpovídat skutečnému stavu.

Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou předlohu k projednání i poslanci. Není ale příliš pravděpodobné, že se k ní ve zbytku volebního období dostanou. A pokud ano, opoziční návrh má malou naději na úspěch.