Lidovci pod vedením Mariana Jurečky zelenají. Po letošních krajských volbách chtějí mít hned čtyři hejtmany


29.02.2020

Hospodářské noviny

Před měsícem byl zvolen předsedou lidovců. V rozhovoru pro HN Marian Jurečka prozradil, že usiluje o změnu volebního zákona. Přesvědčit chce i premiéra Andreje Babiše. "Pokud jde předsedovi ANO o spravedlnost, přece musí uznat, že není spravedlivé, aby hlas občana v menších krajích měl menší váhu než ve velkých krajích," věří.

HN: Ve sněmovně je už přes rok a půl návrh, který má umožnit manželství homosexuálních párů. Řekl jste o něm, že to může za 20 let dopadnout tak, že lidé budou smět vstoupit do manželství i s dětmi nebo zvířaty. To jste myslel vážně?

Vytrhl jste jednu větu, kterou jsem chtěl upozornit na to, že liberalizace v některých otázkách − i přesto, že někdo řekne: chceme posun jen o tento kousek, dál už nepůjdeme − otvírá dveře pro další posouvání. Když se legalizovalo registrované partnerství, zaznívalo ujištění, že třeba adopce dětí nebudou požadovány. A už jsme jako zákonodárci postaveni před to, že je požadován další krok. Použil jsem proto příklad stupňování požadavků ze Spojených států, kde část veřejnosti debatu o manželství se zvířaty skutečně vede.

Jsme konzervativní středová strana a lidé by měli vědět, co od nás mohou čekat. Nechci nikomu kádrovat život. Je to každého rozhodnutí a zodpovědnost. Hájím jen určité historicky prověřené instituty. Rodina si ve společnosti zasluhuje ochranu, byť víme, že sto procent společnosti v ní nežije a život píše jiné příběhy. Je po tisíciletí tvořena svazkem muže a ženy, osob, které se společně jako jediné byly historicky schopné reprodukovat. Zároveň říkám, že pokud mají registrovaní partneři pocit, že jsou na některých právech kráceni, pojďme se o tom bavit. Nejsem zabedněný. Vnímám, že mohou být silné argumenty pro to, udělat změny v parametrech registrovaného partnerství.

Marian Jurečka (38)

◼ Narodil se 15. března 1981 v Přerově a s jeho okolím spojil také většinu svého života. Léta se živil jako soukromý zemědělec na rodinném statku v Rokytnici na Přerovsku, kde dnes žije. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Přerově a následně obor rostlinolékařství se specializací na ochranu rostlin na Mendelově univerzitě v Brně.

◼ Do KDU-ČSL vstoupil ve svých osmnácti letech v roce 1999. Po volbách v roce 2010, kdy se lidovci poprvé od listopadu 1989 nedostali do sněmovny, strana kompletně obměnila vedení. Jurečka byl zvolen řadovým místopředsedou, v prosinci 2011 po rezignaci Petra Šilara se stal prvním místopředsedou. Záda kryl tehdejšímu předsedovi Pavlu Bělobrádkovi jako dvojka strany následně nepřetržitě až do března 2019.

◼ S Pavlem Bělobrádkem byl i u návratu KDU-ČSL do sněmovny po volbách na podzim 2013 i u vstupu strany do vlády, ve které se Jurečka stal ministrem zemědělství. V této pozici vydržel po celé volební období, díky čemuž je po Josefu Luxovi a Janu Fenclovi nejdéle sloužícím porevolučním ministrem zemědělství.

◼ Ve volbách na podzim 2017 obhájil poslanecký mandát, KDU-ČSL však šla do opozice. Když loni v čele strany Bělobrádka vystřídal poslanec Marek Výborný, Jurečka se na čas z vedení KDU-ČSL stáhl. Avšak poté co se Výborný kvůli úmrtí své ženy, se kterou má tři děti, pozice vzdal, musela si strana na letošním lednovém sjezdu v Praze zvolit nového předsedu. Jurečka v souboji o tento post porazil šéfa poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška a zastupitele z Rychnova nad Kněžnou Jana Horníčka.

◼ Je ženatý a má pět synů. Mezi svými zálibami uvádí florbal, hru na tubu a zemědělskou techniku. Je římský katolík. Mimo poslanecký post byl také dvakrát zvolen zastupitelem Olomouckého kraje, v letech 2012 a 2016. V minulosti pět let pracoval jako vedoucí distribučního střediska agrochemie Lukrom a tři roky jako vedoucí agrochemie společnosti Agro 2000. Tuto práci opustil po svém zvolení do sněmovny v roce 2013.

HN: V minulosti jste také řekl: Věřím, že dojde ke schválení zákona, který zakáže potraty…

To jste vytáhl hodně starou věc.

HN: Zaznělo to v roce 2012, krátce poté, co jste byl zvolen do nejužšího vedení KDU-ČSL. Věříte v to stále?

Přál bych si, abychom tady měli společnost, kde by rozhodnutí jít na potrat nebylo tak jednoduše proveditelné jako dnes. Aby maminka před tím rozhodnutím měla možnost slyšet nejen názor lékaře, ale i někoho, kdo si tím prošel − se všemi negativními důsledky. Je to riziko ztráty plodnosti, toho, že si člověk ponese velké životní trauma… Mnoha lidem v ten okamžik přijde potrat jako jediné řešení, ale měli by mít klid na promyšlení, že jsou tady i jiná řešení, včetně utajovaných porodů nebo babyboxů. Dnes jde velmi rychle udělat rozhodnutí, které bych nenazýval přerušením těhotenství. To je prostě zabití dítěte. Dostáváme se do absurdní situace, že ve stejné chvíli děti s velkým úsilím lékařům zachraňujeme, ale zrovna tak je můžeme legálně usmrtit.

HN: Krátce před naším rozhovorem vyšly v jeden den dva volební modely. Jeden predikuje KDU-ČSL 5,5 procenta hlasů, druhý pět procent. Jak se vám na taková čísla dívá?

Je to pro mě motivace, abychom dokázali naši aktivitu a komunikaci zlepšit. Průzkumy nám ale dlouhodobě dávaly méně, než byla volební realita.

HN: Můžete vůbec zopakovat devět procent hlasů z doby Josefa Luxe ve volbách 1998, o nichž jste mluvil na sjezdu? Nebyla to spíš jen motivační rétorika?

Já tomu věřím. Teď před námi stojí krajské a senátní volby. Ty krajské jsou určitým kompromisem mezi komunální a celostátní úrovní. Protože na té komunální máme nejvíc starostů a zastupitelů ze všech stran a mnozí jsou známí i mimo svůj okres, jsem přesvědčen, že nabídneme velmi kvalitní kandidáty.

HN: Ale je reálné, že byste vedle Zlínského kraje, kde vládne Jiří Čunek, získali hejtmany i jinde?

Myslím, že je to reálné i v dalších třech krajích − v Pardubickém, Olomouckém a Jihomoravském.

HN: Podle čeho tak soudíte?

Podle dlouhodobých výsledků. V Pardubickém kraji dodnes funguje de facto čtyřkoalice z konce 90. let, v minulých volbách koalice vedená Romanem Línkem skončila druhá. Pozice si držíme i v Jihomoravském a Olomouckém kraji.

HN: Jakými tématy myslíte, že voliče přesvědčíte?

Velkým tématem je třeba naprosto mizerná situace u silnic druhých a třetích tříd. Proto jsem ve sněmovně předložil novelu zákona o státním fondu dopravní infrastruktury, která by garantovala alespoň čtyři miliardy korun ročně na opravu a údržbu silnic druhých a třetích tříd. Kraj také může ledacos ovlivnit v tématu ochrany klimatu. Je majitelem vlastních budov, které by měly být energeticky úspornější.

HN: Takže ve všech institucích, kde budete mít rozhodující slovo, necháte v duchu vašeho programu ze sjezdu nainstalovat na střechy solární panely?

Přijde mi naprosto logické, že školy nebo nemocnice v majetku krajů budou zateplené a budou mít solární panely. Evropská unie nám na to dává prostředky a já žasnu nad tím, proč je kraje tak málo využívají. To přece není jen otázka ochrany životního prostředí, ale i mnoha úspor provozních nákladů.

HN: Myslíte, že vláda vaši vizi, aby na všech střechách, kde to jde, byly solární panely, podpoří?

Bavil jsem se o tom s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Nejen o fotovoltaice, ale i o teple a akumulaci. Pan ministr mě ujistil, že principiálně je pro. Teď se realizuje malá technická novela energetického zákona a připravuje se nový energetický zákon. Pan Havlíček říkal, že je pro něj k úvaze, aby mezi těmito dvěma kroky byl případně ještě krok, který by legislativně umožnil akumulaci elektřiny. Aby baterie mohly mít v provozu domácnosti i obce, mohl by to být prvek krizové infrastruktury. Za sebe ještě prověřuji, jak udělat dostupnější fotovoltaiku i podprůměrným příjmovým skupinám. V evropské legislativě prověřuji třeba možnost snížení DPH u těchto instalací.

Hledám nějakou jednoduchou možnost, aby každý, kdo má střechu nebo fasádu vhodnou k umístění fotovoltaiky, toho potenciálu mohl využít. Proč má platit nějaké velké společnosti, když si může energii vytvářet sám. Myslím ale, že v posledních letech došlo k poměrně velké osvětě. I lidé, kteří dříve vůbec neuvažovali o fotovoltaice, vidí, že tu a tam na vesnici si ji někdo nainstaloval.

HN: Když se projdete třeba u vás na Hané po Rokytnici, vidíte, že by si lidé dávali na střechy solární panely?

Přímo u nás na vesnici zrovna jedna rodina má i ostrovní bateriový systém. Když byla před dvěma lety velká námraza a skoro 20 hodin nejela elektřina, mohli normálně fungovat. Ale hlavně se ukazuje, že by to mohl být fakt zajímavý nástroj i pro komunální sféru. V okamžiku, kdy by tyto baterky nebyly jen v domácnostech, ale byla jedna velká na obec nebo její část, tak by bylo možné při výpadku elektřiny zajistit aspoň některé základní funkce. To přece může být výborné téma pro komunální politiky.

HN: Skoro se zdá, že se z lidovců stávají Zelení…

Řekl bych, že na našich dvou tématech, rodinné politice a demografické udržitelnosti, teď stavíme i nutnou udržitelnost životního prostředí. Pokud nezačneme dělat nějaká opatření, už naše vnoučata budou mít velmi zásadní problém.

HN: Zeptám se na populární téma: Měla by Greta Thunbergová dostat Nobelovu cenu?

Vždycky jsem zastával názor, že Nobelovu cenu by měli dostat lidé, za kterými jsou konkrétní výsledky. Že to není jen rétorické cvičení. Proto jsem byl rozpačitý, když ji dostal třeba Barack Obama. U Grety se mi nelíbí její forma, mám třeba velký problém s tím, jak vystoupila na Valném shromáždění OSN. Ale když odhlédnu od formy a zamyslím se nad obsahem, tak ten stojí za pozornost. Opírá se o reálná vědecká data. A jen jinou formou říká to, co napsal papež František v encyklice Laudato Si’: Lidi, vám ta planeta není svěřena k tomu, abyste ji zhuntovali, ale abyste o ni řádně pečovali a předali ji dalším generacím ve stejném nebo lepším stavu. Toto poselství dnes moc nenaplňujeme.

HN: Takže její konání vnímáte pozitivně?

Někdy to je možná kontraproduktivní, protože některé lidi ta forma odradí natolik, že už nad obsahem ani nepřemýšlejí. Na druhou stranu, kdyby tuto formu nevolila, je otázka, jestli by jí ta pozornost byla věnována. Je to odraz nás, kteří v této době žijeme, že dost často neslyšíme ty, již mluví umírněně, v klidu a věcně.

HN: Zůstanou lidovci klidnou silou?

Nedávno jsem někoho slyšel říkat, že lidovci jsou jako velký spící medvěd. Já říkám, že by bylo dobré, aby se ten medvěd probudil a ukázal, že je to zvíře, které umí být rychlé, silné a umí vítězit. Pořád je však důležité, aby v politice zůstala racionalita. Už tady máme dost zkratkovitých mediálních výkřiků, ale máme deficit promyšlených rozhodnutí politiků na desetiletí dopředu. Takže chci, abychom nebyli populističtí, ale dokázali být populární.

HN: Jak však chcete dosáhnout toho, že výsledky nebude sklízet někdo jiný? Třeba ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2013 až 2017 jste byli, co se týče plnění vašeho programu, úspěšní dost, ale výsledkem pro vás bylo 5,8 procenta hlasů.

Zrovna v této vládě jsme si ještě někdy v květnu 2017 drželi interval mezi sedmi a 8,5 procenta. Celkově jsme za účast v Sobotkově vládě od voličů získávali spíše pozitivní reakce. Klíčový moment však byl rozpad koalice se STAN v červenci 2017 − neuměli jsme vysvětlit, proč k němu došlo. Že nejde o to, že by se jeden partner druhému najednou nelíbil, ale narazili jsme na limity načítacího kvora ve volebním zákoně. Těch 10 procent hlasů, která jsme museli pro vstup do sněmovny překonat, bylo opravdu červenou linií a my jsme věděli, že se pohybujeme těsně kolem této hrany.

HN: Pro příští sněmovní volby je nějaká koalice s vaší účastí už passé, nebo se o tom přece jen pobavíte?

Když volební zákon překážky neklade, výsledkem je, že například v letošních krajských volbách jdeme v nějaké koalici hned v devíti krajích. S ODS, STAN, TOP 09 nebo Stranou zelených. Ale sněmovní volby jsou jiný příběh: načítací kvorum, podle něhož se počet stran v koalici násobí pěti procenty hlasů, takže by třeba 21 stran muselo získat 105 procent hlasů, je skutečně absurdní. Debatám se nebráním, ale pojďme v prvním kroku odstranit ty překážky. Proto jsme jako lidovci předložili návrh změny volebního zákona. Už jsem jednal s předsedy většiny stran a zatím to vypadá, že budeme schopni nalézt kompromis.

HN: Na čem jste schopni se shodnout?

Někteří předsedové jsou ochotni shodnout se na zrušení nebo snížení načítacího kvora a spravedlivějším přepočtu hlasů na mandáty. Už mám za sebou jednání se všemi předsedy současných demokratických opozičních stran, k tomu navíc s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. A budu o tom chtít mluvit i s předsedy zbývajících politických stran.

HN: Předseda ANO Andrej Babiš ale v minulosti řekl, že je proti těmto změnám, kterými se jen opozice snaží zachránit svoje křesla. A bez ANO to schválíte těžko.

Na tuto změnu není třeba získat ústavní většinu, stačí prostá většina hlasů, tak uvidíme. I se zástupci ANO, KSČM a SPD budu mluvit. A budu zdůrazňovat, že tato změna přece není o tom, aby se teď někdo zachraňoval, ale aby se narovnalo právo ve prospěch občana. Pokud jde předsedovi ANO o spravedlnost, přece musí uznat, že není spravedlivé, aby hlas občana v menších krajích měl menší váhu než ve velkých krajích. Že v největších krajích stačí ke zvolení do sněmovny přes 18 tisíc hlasů a v nejmenších musíte mít přes 40 tisíc.

HN: Podstatou lidoveckého programu asi stále zůstane rodina. Po posledním sjezdu jste říkal, že v brzké době představíte návrh daňové slevy na dítě. Už máte propočítané, o kolik peněz půjde?

Budeme dělat několik opatření, která budou navazovat na naše skutečně základní téma rodinné politiky. Mám připravený návrh novely zákona, který řeší nespravedlnost vůči maminkám, jež řádně vychovaly děti, odpracovaly si minimálně 35 let a dnes jsou potrestány tím, že mají o 2500 korun měsíčně nižší důchod. Proto jim chceme za každé vychované dítě přidat 500 korun. To samé by platilo pro otce. Pak chci, abychom řešili příčiny, takže například umožnit společný vyměřovací základ pro manžele, partnery, nastavit jiné výpočtové schéma pro maminky, které jsou na rodičovské a mateřské. Dnes se tato doba nenačítá, my chceme nastavit, aby se jim během této doby počítal základ pro důchod z průměrné mzdy nebo do určitého stropu z výše výdělku, který měly předtím.

A pak trvá, že budeme navrhovat zvýšení daňových slev pro pracující rodiče o 25 procent. A budu rád, když nepůjde o jednorázovou změnu, ale slevy budou navázány na to, jak se ekonomice daří.


Úvodní slovo Mariana Jurečky

Snažím se měnit věci kolem sebe k lepšímu. Svoji práci dělám vždy naplno a odpovědně. Říkám věci narovinu a neschovávám se za politickou korektnost. Moji oporou v životě je křesťanská víra. Díky ní vím, co je v životě důležité. Spokojené rodiny, bezpečný do-mov, svoboda, solidarita, tolerance, pra-covitost, poctivost, soucit, obětavost, odpo-vědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak.








odkaz Poslanecká sněmovna



odkaz KDU-ČSL