Hanácké noviny Strana 3 Příloha - Regionální produkty z Hané - Potravinářství EMA NOVÁKOVÁ

Zvedne extrémní sucho ceny potravin? Kde je v regionu situace kritická a jak se zlepšila kvalita dovážených potravin? Někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka v rozhovoru přibližuje, jak se změnila ochrana spotřebitele nebo vztah veřejnosti a zemědělců.

Ve funkci ministra jste skončil loni v prosinci, jak se od té doby váš život změnil?

V mnoha ohledech se člověku uleví. Nejste pod tlakem toho, co je v diáři a toho, co člověk opravdu musí, protože říct ne častokrát samozřejmě vůbec nejde. Čekal jsem, že budu mít času víc, přesto oproti době, kdy jsem byl na ministerstvu, je to o polovinu lepší.

Nestýská se vám po hospodářství? Nechtěl jste někdy udělat razantní změnu a vrátit se domů?

Takhle jsem úplně nepřemýšlel, přece jen od voleb je tři čtvrtě roku. Na Olomoucku jsem dostal poměrně velkou důvěru lidí, třetí nejvyšší počet preferenčních hlasů v republice. Takže nemůžu jen tak říct: „Teď jsem si to rozmyslel a jdu pryč.“

Častou otázkou českého spotřebitele během posledních několika let je kvalita potravin. Co se změnilo?

Udělali jsme několik legislativních úprav, takže, když dnes vezmete do ruky jakékoli maso, na obale je jasně napsán původ. Tedy narození zvířete, kde bylo vykrmeno, poraženo a kde bylo maso zpracováno. Zákazník teď má daleko větší informovanost. Před dvěma lety jsme do legislativy zanesli také jasné vymezení pojmů česká potravina, český výrobek. Což je spojeno s českou vlaječkou, aby si spotřebitel rychle uvědomil, odkud potravina je. Do konce roku by měla odstartovat kampaň na biovýrobky, kterou jsme chystali ještě loni.

Stále se nicméně objevují zprávy o tom, že se na český trh dostávají závadné potraviny ze zahraničí. Jak to?

Nikdy nelze zkontrolovat úplně každý výrobek. I dozorové orgány pracují na základě nějaké analýzy a rizika, to znamená soustředí se na ty druhy zboží, kde je předpoklad, že bude častější chybovost a samozřejmě i na zdroje, odkud přichází. Třeba salmonelu v drůbežích chovech ale nelze nikdy stoprocentně vyloučit. Na druhou stranu mediální výstupy jsou důkazem toho, že dozorové instituce fungují. Statisticky se ukazuje, že potraviny, které jsou vyráběny na území České republiky, mají daleko lepší dohled dozorových orgánů, protože vidí až přímo do chléva, na pole, vidí celý proces výroby včetně distribuce až na pult. Pokud je to potravina dovezená, vidíte jen závěrečnou část. Veřejnosti se snažíme říct, aby se snažila preferovat domácí potraviny, kde je kontrolní řetězec perfektně uzavřený. 

Mluví se i o množství používaných léčiv při výkrmu masa. To se ale spotřebitel nikde nedočte. Čím se tedy řídit? 

Kupovat jen české maso? Dělali jsme si analýzu, ze které vyplynulo, že v Německu, Polsku, ale třeba i Belgii je dvakrát víc léčiv než u českého vepřového masa. Nikde to uvedeno není a člověk si koupí vepřovou kýtu v akci o pět korun levněji a má pocit, jak výhodně nakoupil. Neuvědomil si ale možná zdravotní rizika. Jednou se může stát, že nějaké antibiotikum v klíčové situaci může selhat, protože dotyčný na něj bude mít rezistenci. 

Proč se ve spojení se závadnými výrobky často mluví o Polsku? 

Nejvíce se k nám dovážejí právě potraviny z Německa nebo Polska. To ale neznamená, že tam bylo všechno vyrobeno. V případě Polska jde o silné postavení agrárního sektoru, pro českého zemědělce a potravináře je to extrémně silná konkurence. Mimo jiné i proto, že polská vláda dlouhodobě významně podporuje sektor agropotravinářství. Například nižšími daněmi a nižšími odvody do sociálního a zdravotního pojištění. Proto si v mnoha případech mohou dovolit nabízet nižší ceny u výrobků.

Tyto země nemají tak přísné kontroly jako my?

Naše dozorové orgány třeba zjišťují rezidua pesticidů, které jsou už několik let zakázány na celém evropském trhu. Přesto se stále objevují u ovoce. Tyto výrobky se pak stahují z prodeje, upozorňujeme celý unijní systém. Zůstává otazníkem, jak pečlivě k těmto problémům přistupují dozorové orgány v Polsku, ale na to my už nemáme přímý vliv.

O Hané se říká, že je úrodná. Platí to stále?

Ano. Půdoznalec by zaplesal nad profily ornice na Hané, nicméně je otázkou budoucnosti, jestli to klimatická změna a extrémní výkyvy počasí nezmění.

Je u nás velký problém se suchem, je někde situace kritická?

Sucha, která tady byla v letech 2015 a 2017 ukázala, že tady jsou oblasti Prostějovska, Přerovska a částečně Olomoucka, kde jsou výnosy nižší než třeba v oblasti Vysočiny. Souvisí to s tím, jak dnes krajina vypadá, jak jsme schopni vodu udržet a jak jsme schopni vodu využívat dál.

Máme v souvislosti se suchem očekávat zdražování komodit a potravin?

V nějakém krátkodobém horizontu to nehrozí. Ceny se tvoří globálně. Výkupní cenu mléka určuje globální celosvětový trh. Takže i když se tady dostáváte jako zemědělec do obtížné situace, tak si nemůžete objektivně říci za komoditu i při vyšších nákladech, že chcete vyšší cenu. Spotřebitel tak díky fungování globálního trhu zatím výrazný nárůst ceny nepocítí. Myslím ale, že do budoucna není tak nízká cena potravin jako dnes udržitelná. Pokud budou muset zemědělci dělat další a další opatření nejen v návaznosti na zadržení vody, ale třeba i na zlepšování kvality půdy, tak se to projeví do jejich ekonomiky a to bude muset někdo zaplatit. Buď to zaplatí spotřebitel ve vyšší ceně nebo na to bude muset přispět stát, potažmo Evropská unie.

Některá povolání jsou dnes na vymření, jak je to se zemědělcem?

Zemědělství bylo vždycky do určité míry rizikovým povoláním. Dnes ale v zemědělství dochází ke generační obměně. Odráží se to i do změny chování zemědělských podniků. Uvědomují si problém a snaží seoslovovat studenty středních škol, ovšem také už mateřských a základních, otevírají farmy veřejnosti. Ukazují, že obor jde s dobou a má moderní technologie a taky, že se platy mění. Některé podniky říkají, že se v letošním roce dostávají na průměr mezd přes 30 tisíc korun.

Říkáte o sobě, že jste Hanák. Co tady tedy máte nejraději? Proč byste se neodstěhoval?

Ano, jsem Hanák, pocházím z Kokor a bydlím kousíček vedle. Miluji zdejší krajinu i folklor, jsem muzikant a vážím si kulturní tradice Hané, která je úžasná. Vyhovuje mi ráz hanácké krajiny, která je pestrá ale i pohodlná. Když jedete na kole, moc se nenadřete (smích). Neměnil bych, je to krásné místo pro život.