Vezměme si např. zemědělství. Máme sice nerovné podmínky pro naše zemědělství, které vláda ČSSD pro nás zemědělce vyjednala, na druhou stranu jako zemědělec říkám, že i když podmínky jsou nerovné, celému zemědělskému sektoru se dnes daří lépe než před osmi lety. Naše podnikání se rozvíjí a je třeba říci, že i díky penězům, které do našeho zemědělství a venkova přicházejí z Bruselu.

Ještě více než zemědělství je dnes s kritikou EU spojována byrokracie a legislativa obecně. Zcela správně kroutíme hlavou nad tím, co zase v Bruselu vymysleli za hloupost a proč máme najednou například dražší vajíčka nebo proč se ruší wolframové žárovky apod. Ale my také chodíme volit k volbám do Evropského parlamentu. Máme tam své zastoupení a já se ptám, kde je hlas našich europoslanců, když se podobné věci schvalují a projednávají? V poslední době to udělala viditelně a s výsledkem pouze Zuzana Roithová, která upozornila na smlouvu ACTA. Pak jsou zde naši ministři, kteří několikrát ročně jezdí na zasedání rad ministrů, kde se řeší připravovaná evropská legislativa. Proč oni nepozvednou svůj hlas a moudře nevysvětlí svým kolegům, že toto opatření je špatné? Bohužel naši ministři více než často posílají na tyto rady své náměstky nebo jejich odhodlání spadne do kalhot při přistávání letadla v Bruselu. A pak je zde jeden zásadní problém. Odborná kompetentnost ministrů. Jak má hájit např. naše zájmy v zemědělství ministr, který o zemědělství nemá ani páru? Jak má neformálně přesvědčovat ministry, kteří v zemědělství vyrostli či dokonce mnozí z nich jsou stále aktivními zemědělci? Například někdejší Rakouský komisař pro zemědělství Franz Fischler byl aktivním zemědělcem. Dělat ministra jenom proto, že mě baví dělat politiku, je málo. To by se např. ve Francii nebo Německu nestalo. Alespoň ne u ministrů zemědělství.

A pak zde máme problém s Eurem a jeho budoucností. Nejsem ekonomickým odborníkem, a proto nemohu tak snadno posoudit udržitelnost tohoto projektu, ale jasně vidím také velká pozitiva. Kdo cestuje, podniká či pracuje v soukromém sektoru, tak ví, o kolik je to díky společné měně jednodušší a snadnější. Zkrátka vše má svůj rub i líc. Nestačí pouze kritizovat a nadávat. Musíme předkládat návrhy řešení, alternativy a snažit se je prosazovat. Neodbornou kritikou nedocílíme ničeho. Bohužel již delší dobu mám z některých našich současných politických reprezentantů pocit, že rádi chodí stříhat pásky tam, kde se z dotací EU něco postavilo, zakládají si společnosti na Kypru, létají si po celé Evropě, posílají své děti do těch nejlepších škol v Británii, ale když se to hodí, tak s radostí do Bruselu kopnou a žehrají nad tím, že Brusel nás diskriminuje, bere národní suverenitu a brání nám v našem rozkvětu. To pokrytectví je zarážející.

Marian Jurečka

1. místopředseda KDU-ČSL, soukromý zemědělec