Nezapomínejme na zásady řádných hospodářů


03.10.2012

Pane inženýre,  jaký je Váš vztah k zemědělství?

V zemědělství jsem od malička vyrůstal, ještě v období komunismu moji rodiče chovali býky a ovce. Hned v roce 1990 začali soukromě hospodařit na prvních šesti hektarech.  Své praktické zkušenosti jsem doplnil studiem na MZLU v Brně, kde jsem v roce 2005 ukončil studium rostlinolékařství se specializací na ochranu rostlin. Již při studiu jsem od roku 2002 začal soukromě hospodařit na 25 ha, což s menším zvýšením výměry stále trvá.  Od roku 2005 pracuji v oblasti distribuce agrochemie, obchodu se zemědělskými komoditami, dříve u společnosti Lukrom, dnes u firmy AGRO 2000. Tedy v zemědělství jsem vyrostl a dnes se v této oblasti také aktivně pohybuji.

Co tedy považujete za největší problém našeho zemědělství?

Těch problémů je poměrně hodně, ale začnu od vrcholu pyramidy. Našemu zemědělství schází koncepce.  Ministerstvo vlastně neví, co chce. Nevíme v čem a v jaké míře chceme být soběstační, mezi národními zájmy není vlastní potravinová bezpečnost. To vše se projevuje při jednání našich zástupců v EU, tak i v praktické rovině pro nás zemědělce, kdy zažíváme extrémní výkyvy například u ceny mléka, vepřového masa či chmele.

Proč zmiňujete EU, když náš ministr zemědělství nemá mnoho možností jak ovlivnit rozhodnutí z Bruselu?

Ano, někdy nechápavě kroutíme hlavou nad tím, co zase v Bruselu vymysleli za hloupost a proč máme najednou například dražší vajíčka nebo proč se ruší wolframové žárovky apod. Musíme si ovšem uvědomit, že v Bruselu máme své zastoupení. Např. naši ministři několikrát ročně jezdí na zasedání rad ministrů, kde se řeší připravovaná evropská legislativa. Proč oni nepozvednou svůj hlas a moudře nevysvětlí svým kolegům, že toto opatření je špatné? Bohužel naši ministři více než často posílají na tyto rady své náměstky nebo jejich odhodlání spadne do kalhot při přistávání letadla v Bruselu. A pak je zde jeden zásadní problém. Odborná kompetentnost ministrů. Jak má hájit naše zájmy v zemědělství ministr, který o zemědělství nemá ani páru? Jak má neformálně přesvědčovat ministry, kteří v zemědělství vyrostli či dokonce mnozí z nich jsou stále aktivními zemědělci? Například někdejší rakouský komisař pro zemědělství Franz Fischler byl aktivním zemědělcem. Dělat ministra jenom proto, že mě baví dělat politiku, je málo. To by se např. ve Francii nebo Německu nestalo. Alespoň ne u ministrů zemědělství.

Není to od Vás až příliš kritické?

Ne určitě ne. Pracuji v soukromé sféře a vím, že v této oblasti buď děláte svou práci dobře, máte výsledky nebo ne a jste propuštěn. To se o většině našich politiků bohužel nedá říci.

Co tedy naše zemědělství a venkov potřebuji?

Agrární sektor potřebuje určitou vizi, ne přesný pětiletkový plán, ale měli bychom vědět, čeho kolik chceme přibližně vyrábět a v čem chceme být soběstační.  To je úkol pro politiky. My zemědělci bychom se měli stále snažit zlepšovat v používaných technologiích, ale přitom nezapomínat na zásady řádných hospodářů a mít stále na paměti, že naší prioritou je výroba kvalitních produktů a potravin.  Naším cílem by neměla být výroba biopaliv či sluneční energie, to by měl být jen vhodný doplněk naší práce.

Narážíte na fotovoltaický boom či nynější výstavbu bioplynových stanic, není to spíše výzva pro naše zemědělství?

Zemědělec a dobrý hospodář by měl vždy uvažovat s chladnou hlavou a selským rozumem. Když vidím hektary úrodné hanácké půdy, na kterých jsou sluneční elektrárny, pak o zdravém selském rozumu pochybuji, byť tito lidé pragmaticky využili nerozum našich politiků. Ale fotovoltaické panely prostě patří na střechy, kterých máme stále dost. U bioplynek vidím velkou příležitost pro zlepšení situace především těch, co provozují živočišnou výrobu. Tam je to opravdu rozumné, ale když vidím některé případy, kdy zemědělec má celkovou výmětu 220 ha a na 180 ha musí pěstovat kukuřici pro svou bioplynku, tak tam opravdu zdravý rozum nevidím. To je dlouhodobě neudržitelné.

Zmínil jste se o situaci těch, co provozují živočišnou výrobu. Nejsou právě tito zemědělci nejvíce postiženi současnou situací?

Zemědělci provozující živočišnou výrobu museli roky financovat ztráty, které jim vznikaly především ze zisků z rostlinné výroby a jejich investiční možnosti byli podstatně horší. Obdivuji ty, kteří to přežili a vydrželi. Na druhou stranu se ukazuje, že každá krize může být příležitostí. Znám několik farem, kde se rozhodli tuto situaci řešit a dostat k zákazníkům finální produkt, především mám na mysli vznik malých mlékáren. Ale pro chovatele je třeba najít více systémové řešení především v budoucím nastavení dotačních titulů.

Co by jste vzkázal čtenářům Agrárního obzoru?

Zachovejme si zdravý rozum a optimistický pohled. Ne vše je u nás tak špatné jak se z médií může zdát. Stále je u nás hodně poctivých, pracovitých a slušných lidí, teď je jen zapotřebí, aby jejich hlas byl slyšet.

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme hodně úspěchů jak v práci tak i samozřejmě do nadcházejících krajských voleb.


Úvodní slovo Mariana Jurečky

Snažím se měnit věci kolem sebe k lepšímu. Svoji práci dělám vždy naplno a odpovědně. Říkám věci narovinu a neschovávám se za politickou korektnost. Moji oporou v životě je křesťanská víra. Díky ní vím, co je v životě důležité. Spokojené rodiny, bezpečný do-mov, svoboda, solidarita, tolerance, pra-covitost, poctivost, soucit, obětavost, odpo-vědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak.








odkaz Poslanecká sněmovna



odkaz Ministerstvo zemědělství



odkaz KDU-ČSL