KDU-ČSL navrhuje změnu ústavy! Větší ochrana vody a půdy je dle Jurečky priorita


13.06.2019

KDU-ČSL navrhuje změnu ústavy ČR. Cílem je chránit více půdní fond a vodní zdroje České republiky.  Podle Mariana Jurečky je větší ochrana půdy i vody ČR priorita. Dopomoci by k tomu měla změna ústavy České republiky. Zde je malý argumentář:

 

Proč KDU-ČSL navrhuje novelu Ústavy a v ní posílení ochrany vody a půdy?

S ohledem na vývoj klimatické změny v posledních letech, především po roce 2010 se ukazuje, že ochrana přírodních zdrojů, především vody a půdy jsou klíčovými prioritami pro budoucnost nejen ČR, ale celého světa. Nedostatek vody a půdy, či další snižování jejich kvality může způsobit fatální dopady nejen na život jednotlivce, ale také na celou společnost. Ochrana těchto zdrojů si tedy zaslouží opravdu prioritní zájem, a proto se jeví jako vhodné a naléhavé, aby také Ústava ČR jasně takovou ochranu a prioritu obsahovala.

S Ústavou se má zacházet velice obezřetně, každou novelizaci je potřeba s rozvahou promyslet, je tedy dnes taková novelizace a zdůraznění nutnosti chránit půdu a vodu?

Faktická situace v České republice z řady příčin nasvědčuje podstatným změnám v životním prostředí, jež nastaly v mezidobí po přijetí čl. 7 Ústavy, tj. v posledních 26 letech. Ústavodárce v době přijetí Ústavy nemohl předvídat, že dojde k dramatickému úbytku podzemních a povrchových vod, masivnímu úbytku úrodné půdy a snížení její kvality. Nebylo proto třeba zavádět zvláštní výčet přírodních zdrojů, jimž je třeba věnovat explicitní pozornost. Projevy klimatické změny je třeba brát opravdu vážně a také na ně reagovat změnou legislativy včetně Ústavy ČR.

Jakou změnu tedy KDU-ČSL navrhuje?

Stávající znění je takové: Článek 7 - Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. My si dovolíme navrhnout změnu, která přímo zmiňuje půdu a vodu a to v tomto návrhu: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy a ochranu přírodního bohatství. Při prvním posouzení se zdá, že vodní zdroje i půda jsou již zahrnuty pod pojmy „přírodní zdroje“ i „přírodní bohatství“. Na druhou stranu pokud se dospěje k politickému přesvědčení, že stávající čl. 7 Ústavy je respektován nedostatečně, tak zmínka o vodě a půdě v Ústavě není ničím nepatřičným. Tedy návrh má své racionální opodstatnění.

Jak na změnu klimatu a větší důraz reagují v zahraničí?

Když jsem zjišťoval situaci v jiných zemích, tak ochrana životního prostředí je pravidelnou součástí ústavních pořádků demokratických zemí. Vlivem změn životního prostředí způsobených lidskou činností i celkovou změnou klimatu se dostává do popředí zájem na zachování podzemních a povrchových vod i úrodné půdy. Jedná se o strategické, důležité veřejné statky a nenahraditelné složky trvale udržitelného hospodářství i rozvoje společnosti. Návrh v tomto smyslu navazuje na Preambuli Ústavy, dle které jsme my, občané, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní bohatství.

Komu by byla vlastně taková úprava určena?

Ustanovení není adresováno výlučně státu při jeho vlastní činnosti, nýbrž představuje i základ pro legitimní regulaci činnosti třetích osob. Ústavní význam těchto veřejných statků se projevuje ve dvou základních dimenzích: jako subjektivní právo v podobě práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny základních práv a svobod) v řadě zemí stále častěji i jako právo na vodu, a jako objektivní ustanovení definující základní přístup státu k této oblasti (čl. 7 Ústavy). Taková ustanovení nejsou pouhým politickým prohlášením, nýbrž jedná se o příkaz zákonodárci, aby při tvorbě zákonů ústavní meze respektoval. Zároveň vytvářejí hierarchii ústavních hodnot, jež především usměrňují výklad práva při jeho aplikaci soudní mocí.

Proč zrovna takto v Ústavě dávat důraz na ochranu vody a půdy?

Je nepochybné, že voda je nenahraditelnou surovinou významnou pro hospodářský rozvoj společnosti a její samotnou existenci. Celosvětově je posilována její strategická a bezpečnostní hodnota. V extrémních případech může být její nedostatek příčinou rozsáhlých migračních vln. Úbytek vody představuje hrozbu pro veškeré stávající ekosystémy i ekonomiku státu. Činnost společnosti bude muset reagovat na klimatické změny a přehodnotit stávající lidské zásahy do krajiny. Vodním zdrojem se rozumí povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány, nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka.

Důraz na vodu lze pochopit, je ale nutná taková ochrana v případě půdy?

Půda - zvláště nejcennější úrodná půda, je rovněž nenahraditelným přírodním zdrojem. Zřejmý je její význam pro zemědělskou výrobu a výživu obyvatelstva. Intenzifikace zemědělství má své přirozené limity. Základním definičním znakem půdy je, že její objem je konstantní. Úbytek disponibilní úrodné půdy a snižování její kvality je převážně důsledkem lidské činnosti, přičemž řada zásahů je nevratných, případně vratných v horizontu nejméně desítek let. Způsob využití půdy a krajiny se promítá do jejího retenčního potenciálu ve vztahu k vodě, z čehož pramení provázanost s ochranou vodních zdrojů.


Úvodní slovo Mariana Jurečky

Snažím se měnit věci kolem sebe k lepšímu. Svoji práci dělám vždy naplno a odpovědně. Říkám věci narovinu a neschovávám se za politickou korektnost. Moji oporou v životě je křesťanská víra. Díky ní vím, co je v životě důležité. Spokojené rodiny, bezpečný do-mov, svoboda, solidarita, tolerance, pra-covitost, poctivost, soucit, obětavost, odpo-vědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak.








odkaz Poslanecká sněmovna



odkaz Ministerstvo zemědělství



odkaz KDU-ČSL