To si Němci těžko dokážou představit... Ministr Jurečka se jasně vyjádřil k ošizeným potravinám pro Čechy i k nuceným kvótám na uprchlíky


27.07.2017

Parlamentní listy.cz, 26. července 2017

„Němci si těžko dovedou představit naše potíže s nekvalitními potravinami, jelikož se s tím v praxi nesetkávají,“ říká ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. K tomu pak ještě dodává: „My, nověji přijatí členové Evropské unie, musíme těm starším členům evropské patnáctky umět přiblížit naše problémy a stanoviska, protože oni je prostě nechápou. Snažíme se jim také vysvětlit, že solidarita vůči uprchlíkům se nemůže nikomu vnucovat. Těžko budeme tady uprchlíky násilím zdržovat, když oni chtějí především do zemí se štědřejším sociálním systémem.“

 

Podle průzkumu vašeho ministerstva jsou ve většině západních zemí Evropské unie prodávány kvalitnější potraviny než v České republice. Dá se tento trend nějakým způsobem zvrátit? Například jednáním či stížnostmi u Evropské komise? A nebyly by potom potraviny dražší a Češi by je přestali kupovat? Jaký vlastně zastáváte názor na celou tuto kontroverzní záležitost?

Já bych to chtěl trochu zkorigovat. My jsme prováděli srovnání potravin jen z několika zemí, a to z Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa. A ukázalo se, že to složení potravin je skutečně rozdílné v náš neprospěch. Já se už dva roky snažím prosadit, aby Evropská komise přijala takovou legislativu, která by zaručovala, že produkt od stejného výrobce se stejným názvem, totožným obalem, grafikou a podobně, by měl mít také stejné složení.

Co se týká cen u kvalitnějších potravin, které by k nám pak mohly firmy dovážet, tak jejich zvýšení se vůbec neobávám. Jen pro ilustraci – například rybí prsty, které se nyní prodávají pod stejným názvem v Česku a v Německu, mají u nás celkovou gramáž nižší, dále je v těch českých méně rybího masa a jsou v ČR i výrazně dražší... !

Nebylo by pak cestou například stát se v řadě zemědělských produktů soběstačnými a odmítat nekvalitní potraviny od dovozců z EU?

My se snažíme už více let produkci našich potravinářských výrobků postupně zvyšovat a celkem se nám to daří. V rámci Evropské unie funguje volný trh a my nemůžeme na ministerstvu dovozy zakazovat. Zaslechl jsem už i názory, že bychom mohli přísnějšími normami importy víc regulovat. To by teoreticky šlo, jen bychom takto mohli zpřísnit podmínky jen pro naše výrobce, nikoliv pro ty, kteří vyrábějí v jiných zemích EU a dovážejí své výrobky na náš trh, takže tudy cesta nevede. Výrazně může současný stav ovlivnit i český spotřebitel, který bude dávat přednost kvalitním potravinám vyráběným u nás doma.

Když Česko odmítá naplnění uprchlických kvót, vyčítá nám Brusel, že EU nechceme pomoci, ale jejich dotace jsou nám prý dobré. Velmi nevybíravě se na toto téma vyjádřil naposledy například francouzský prezident Macron. Nicméně, pobočky zahraničních firem u nás vydělávají pro své majitele stovky miliard eur, především kvůli nízkým mzdám, které platí českým zaměstnancům. Případ s nekvalitními potravinami také dokazuje, že jsme stále pro vyspělejší západoevropské státy jen druhořadými občany EU. Co s tím dělat? Nebylo by třeba namístě, kdyby to naši europoslanci v Evropském parlamentu či v Evropské komisi více připomínali a bojovali o změnu náhledu na státy V4 i Pobaltí?

Ve vaší otázce je naznačeno mnoho záležitostí, které souvisí s komunikací. My, nověji přijatí členové EU, musíme těm starším členům tradiční evropské patnáctky umět přiblížit naše problémy a stanoviska, protože oni je prostě někdy nechápou. Němci si těžko dovedou představit naše potíže s nekvalitními potravinami, jelikož se s tím nesetkávají, a podobné to je s uprchlickými kvótami.

My se snažíme našim partnerům vysvětlit, že solidarita se nemůže vynucovat. Těžko budeme tady uprchlíky násilím zadržovat, když oni chtějí především do zemí se štědřejším sociálním systémem, a o to především jde. My se přece solidarity nezříkáme, posíláme do zemí, kde jsou s migrací problémy, naše lékaře, policisty, peníze i další pomoc.

Chceme především řešit příčiny migrace, nikoliv jen důsledky. Proto jsme se na vládě bavili o tom, ať premiér požaduje po orgánech EU vyčíslení výdajů jednotlivých zemí, které se podílejí na řešení migrační krize, a také zhodnocení jejich aktivit. Ať se veškeré posuzování pomoci nezaměřuje jen na uprchlické kvóty. Teprve potom může někdo objektivně zhodnotit, kdo je, a kdo není solidární.

V současné době se vedou rozpravy, v rámci takzvaného projektu vícerychlostní Evropy, jestli se má Česká publika přimknout k tvrdému jádru Evropské unie a přijmout i větší integraci včetně společné měny – eura. To by pak ale znamenalo i některá další omezení a poslouchat více Brusel... Anebo zda by mělo Česko spíše zůstat na okraji EU? To by nám prý hrozil pomalejší ekonomický růst. Jaký názor na tuto problematiku zastáváte vy sám?

Já odmítám všechny názory na takzvanou dvourychlostní Evropu. Vidím to při jednání ministrů zemědělství členských států EU. Není to o tom, kdo ze které země pochází, ale jaká konstruktivní řešení navrhuje. Úvahy, že bychom měli zůstat někde na okraji, považuji za zcela scestné. Je třeba si také uvědomit, že stále přijímáme dotace od čistých plátců do evropských fondů ze zemí Unie, jako jsou například Německo nebo Velká Británie, které tak ovlivňují náš ekonomický rozvoj, zaměstnanost a vlastně celkovou kvalitu života u nás. A na to často zapomínáme.

Někteří čeští politikové (například Miloš Zeman, Jaroslav Kubera, Jaroslav Doubrava atd.) jsou přesvědčeni, že i když současná vláda celkem rezolutně odmítla uprchlické kvóty, po volbách se situace změní a nová politická reprezentace, ať už pravicová či levicová, Bruselu nakonec stejně ustoupí. Co si o tomto názoru myslíte?

Domnívám se, že tomu tak nebude, protože většina českých politiků si uvědomuje všechna bezpečnostní rizika, která jsou s tím spojená. My v KDU-ČSL se snažíme pomáhat především tam, kde ten problém migrace vzniká, anebo potom na trasách, kudy uprchlíci putují. Nemůže ale nikdo po nás chtít, abychom na základě nějakých kvót u nás masivně přijímali neprověřené lidi, kteří by nám mohli způsobit v budoucnu značné bezpečnostní problémy.

Blíží se nám parlamentní volby a tradiční pravicové i levicové strany moc neoslňují svými výsledky ve volebních preferencích. V pásmu devíti až 11 procent se pohybuje ODS. Na chvostu statistik u volitelných stran do Parlamentu se drží TOP 09. Značné potíže dle průzkumů měla také KDU-ČSL po spojení se Starosty, když jim dělalo problém dosáhnout stanovené hranice 10 procent pro vstup do Sněmovny. Sociální demokracie se stále zmítá v hlubokých vnitřních rozporech, i když se jí přece jen podařilo v posledních týdnech zastavit propad voličské přízně. Jak tuto situaci hodnotíte?

Situaci v ostatních stranách určitě nechci detailně hodnotit. Jen k té nižší popularitě některých tradičních stran bych řekl, že kořeny toho můžeme hledat asi v minulosti, kdy byly napojeny na různé kmotry a prováděly dost nevysvětlitelné transakce. My sami jsme prošli po roce 2010 naprostou generační výměnou našeho vedení a takovou sociální demokracii něco podobného čeká, protože je ještě stále propojená s různými kontroverzními osobami. Také ODS se zcela neočistila, například jeden z jejích lídrů – Petr Bendl – je stále ve vleku různých lobbistů.

Naše preference, tedy KDU-ČSL, zatím pomalu rostou, ale určitě nebylo pro nás ideální, že jsme museli ve dvoukoalici se Starosty dosáhnout až 10 procent. Sledovali jsme výsledky preferencí od různých agentur a možná, že to celkové nízké číslo bylo způsobené i tím, jelikož máme se Starosty hodně společných programových bodů, takže volič pak dává spíše hlasy jen nám.

Donald Trump a Vladimir Putin se v rámci nedávného summitu G20 například dohodli na příměří v jihozápadní Sýrii, prezident USA sdělil, že je třeba „pokročit v konstruktivní spolupráci s Ruskem“. Každopádně i nadále kritizuje ruské akce na Ukrajině. Jaký vývoj vztahů mezi USA a Ruskem očekáváte v nejbližších letech? A jak se díváte na tvrdý postup Trumpa vůči Evropě, na kterou chce uvalit vysoké celní tarify, a kterou poslal „kamsi“ s ochranou klimatu?

Já bych ta různá prohlášení Donalda Trumpa bral s rezervou, protože ani on nemůže naprosto změnit americkou legislativu a zavedenou vládní administrativu. Jako příklad může sloužit jeho marná snaha zrušit sociální péči zavedenou Barackem Obamou. Ohledně vzájemných vztahů mezi USA a Ruskem je pak důležité, že oba prezidenti jsou schopni se sejít a hovořit spolu. Nemusí se zrovna objímat a na všem se shodnout, ale je důležité, že komunikují. A jak se jejich vztahy budou dále vyvíjet, je opravdu těžké odhadnout, zvláště při známé nevyzpytatelnosti Donalda Trumpa.

Byli jsme svědky masových násilných protestů proti summitu G20 v Hamburku. Byly to legitimní protesty? Mnozí se pozastavovali nad tím, že mládež sice chce rozbíjet kapitalismus, přitom je však oblečená v drahých bundách a své výtržnosti si fotí na mobil, opět vyrobený špičkovými firmami. A co říci na úvahu, že policie není připravena na gerilovou válku v ulicích? Co by se stalo, pokud by se takto začaly organizovat například nespokojené skupiny migrantů nebo národnostních menšin? Do jaké míry hrozí takový bezpečnostní problém?

Ano, já jsem také přesvědčený, že v Hamburku se nejednalo o protesty levicově smýšlejících lidí, kteří bojují především za své hodnoty a zlepšení kvality života. Spíše šlo o protesty osob, které chtějí na sebe upozornit, čemuž i nasvědčovalo jejich dražší oblečení, a také to mnohdy byli ti, kteří si potřebují vybít svoji agresivitu ve vyvolaných konfliktech,

Co se týká bezpečnostních otázek, tak si myslím, že naše armáda a policie by si s tím dokázala poradit, i když netvrdím, že jsme připraveni úplně na všechno. Měli jsme však u nás také summit a podobné nepokoje jsme dokázali daleko lépe zvládnout než v Německu, kde přerostly až v pouliční válku.

 


Úvodní slovo Mariana Jurečky

Snažím se měnit věci kolem sebe k lepšímu. Svoji práci dělám vždy naplno a odpovědně. Říkám věci narovinu a neschovávám se za politickou korektnost. Moji oporou v životě je křesťanská víra. Díky ní vím, co je v životě důležité. Spokojené rodiny, bezpečný do-mov, svoboda, solidarita, tolerance, pra-covitost, poctivost, soucit, obětavost, odpo-vědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak.








odkaz Poslanecká sněmovna



odkaz Ministerstvo zemědělství



odkaz KDU-ČSL