Marian Jurečka: Před námi je rok plný změn


04.01.2016

Zemědělec, 4. ledna 2016

Stejně jako loni jsme i letos počátkem ledna oslovili ministra zemědělstvíMariana Jurečku a požádali ho o ohlédnutí za uplynulým obdobím, které mnoha zemědělcům v České republice přineslo problémy. A to nejen kvůli extrémnímu suchu či zrušení mléčných kvót. Zeptali jsme se také na to, co mohou zemědělci a potravináři očekávat od roku 2016, kdy vstoupí v platnost řada legislativních změn týkajících se například podmínek čerpání prostředků z Programu rozvoje venkova, a také na další novinky, které jeho úřad připravuje.

Otázky pro ...

... Mariana Jurečkuministra zemědělství

Můžete tedy zhodnotit z pohledu resortu loňský rok, co přinesl českému zemědělství a co naopak v jeho průběhu resort negativně ovlivnilo?

Rok 2015 byl pro nás, zemědělce rokem plným změn a novinek. Naplno začalo nové období společné zemědělské politiky i s pozměněnými pravidly. Mezi nově zavedené podpory patří platba pro mladé zemědělce, jejímž cílem je podpořit mladé lidi, aby pro ně zemědělství bylo perspektivním oborem. Mladí sedláci do 40 let si připsali 885 korun na hektar, je třeba ale dodat, že platba se vyplácí do výměry 90 hektarů. Další dotaci mohli nově získat zemědělci na ozelenění neboli postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tzv. greening. Sazba na něj dosáhla 1943 korun na hektar. Prostřednictvím záloh na jednotnou platbu na plochu SAPS, která se začala vyplácet počátkem listopadu minulého roku, se k zemědělcům dostala rychle hotovost, která jim napomohla řešit ne zcela příznivou situaci v citlivých odvětvích rostlinné a živočišné výroby. Loňská sazba SAPS byla stanovena na 3543 korun na hektar, ale celkový objem peněz určený zemědělcům zůstal stejný, pouze byl přerozdělen na další účely. Nižší částku pro SAPS tak dorovnávají nové platby jako právě greening, dobrovolná podpora vázaná na produkci nebo platba pro mladé zemědělce. Rok 2015 také výrazně ovlivnilo počasí. Dlouhotrvající sucho se podepsalo na úrodě některých plodin. Živočišnou výrobu zase ovlivnil celoevropský propad cen mléka a vepřového. Na obě tyto negativní události jsme zareagovali a připravili opatření, která zmírňují dopady na naše zemědělství. Kvůli suchu, hlavně o možnostech náhrady za ztráty, jsme jednali se všemi nevládními organizacemi, ať už to byli pěstitelé brambor, chmele, ovoce či zeleniny. Teď právě rozhodujeme o způsobu a přesné výši náhrad. Musíme prověřit škody u každého zemědělce, jestli ekonomická újma na plodině byla vyšší než 30 %. Škody zatím nejsou uzavřené, některé se mohou projevit i později, také proto zatím neznáme celkovou výši náhrad. Počítám, že konečný výsledek bude sečtený v prvním čtvrtletí 2016. Nízké výkupní ceny mléka a vepřového v celé Evropě zasáhly i naše chovatele. Kvůli tomu jsme navýšili na příští dva roky částku, kterou rozdělíme v prvním kole příjmu žádostí v Programu rozvoje venkova (PRV), o dvě miliardy korun. Celkem bude v prvním kole rozděleno 7,46 miliardy korun a nejvíc dostanou právě chovatelé skotu, drůbeže a prasat. Živočišnou výrobu považuji za klíčovou pro udržení pracovních míst a rozvoj venkova. Kromě podpor z PRV můžeme jako mimořádnou podporu producentům mléka a chovatelům prasnic vyplatit v nejbližších měsících 604 milionů korun. Dále máme přichystány programy podpory kvalitního mléka a národní programy na zajištění dobrých životních podmínek zvířat, konkrétně pro chovy prasat a dojného skotu. Na tyto programy letos půjde přibližně jedna miliarda korun. Prosadili jsme zvýšení příspěvku ze státního rozpočtu do PRV z 25 na 35 %. Dotace tak budou do roku 2020 oproti původnímu plánu vyšší o 13 miliard korun. Celkem dostanou na rozvoj své činnosti zemědělci, potravináři a lesníci z PRV 2014–2020 přibližně 97 miliard korun. K dobrým zprávám patří, že se nám podařilo získat víc peněz na citlivé komodity a na přechodnou vnitrostátní podporu. Celkem je to téměř 4,5 miliardy korun, které pomohou zlepšit postavení našich zemědělců ve srovnání s EU i se světem. V roce 2015 se rozšířil seznam podporovaných odvětví, nově tak na podporu mohli dosáhnout i pěstitelé ovoce, zeleniny a bílkovinných plodin. Na samotné citlivé komodity se podpora prostřednictvím dobrovolné podpory vázané na produkci zvýšila. Zatímco v roce 2014 dosahovala přibližně 1,5 miliardy korun, loni hraničila s částkou 3,5 miliardy. První výplaty těchto podpor dostanou zemědělci od poloviny ledna 2016. Je zde ještě mnoho dalších věcí, které zmíním už jenom okrajově. Vláda schválila náš návrh, aby se část spotřební daně z pohonných hmot vrátila i zemědělcům podnikajícím v živočišné výrobě, zatímco dosud se to týkalo jen rostlinné výroby. Návrh musí ještě projednat Evropská unie. Devět nových programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu pomáhá zajistit rozvoj podnikání zemědělců i potravinářů a také oblasti lesního hospodářství. Zaměřili jsme se i na sociální zemědělství, tedy zaměstnávání lidí, kteří jsou zdravotně nebo sociálně znevýhodněni. Mohu zkonstatovat, že rok 2015 byl nabitý událostmi, které velmi ovlivnily činnost zemědělců, ať už z pozitivního či negativního pohledu. Mnoho z nich přitom ovlivní i následující léta.

Čeští zemědělci se vloni de facto prvním rokem potýkali s nově nastavenými podmínkami společné zemědělské politiky EU; jak se jim to z vašeho pohledu dařilo, kde byla největší úskalí?

Obecně lze říci, že i když byl rok 2015 rokem, kdy vstoupila v platnost zcela nová, a zatím tedy v praxi nevyzkoušená pravidla pro poskytování prostředků ze zdrojů Evropské unie, dá se celkově hodnotit pozitivně. Jisté úskalí bylo v tom, že některé podmínky pro poskytování dotací jsme s Evropskou komisí dojednávali až v polovině roku 2014, takže na samotné přípravy nového systému plateb, zavedení národních předpisů a vstřebání nových informací zůstalo velmi málo času. Pro zemědělce se nově nastavenými podmínkami SZP značně změnila struktura jednotné žádosti. Její příprava i zpracování byly náročné jak pro administraci, tak pro žadatele. Jsem ale rád, že se celý proces podařilo úspěšně dokončit a tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se o to zasloužili, a rovněž zemědělcům za trpělivost. Vzhledem k tomu, že jsme v České republice flexibilně využili možnost prodloužení lhůty pro podání jednotné žádosti, měla regionální pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) – oddělení příjmů žádostí a LPIS, možnost dořešit složitější případy a zemědělci mohli žádosti podat bez sankce za zpoždění. V roce 2015 SZIF přijal celkem téměř 30 tisíc žádostí. Klíčovým pro jejich příjem je přitom registr zemědělské půdy LPIS. Jen do května 2015, kdy končilo podávání jednotné žádosti, evidoval SZIF nárůst počtu řízení v LPIS o 26 % ve srovnání s celým rokem 2014. Na základě podaných žádostí v rámci environmentálních opatření PRV zažádali zemědělští podnikatelé o poskytnutí dotací v celkové výši zhruba 8,154 miliardy korun. V projektových opatřeních PRV byl novinkou návrat k hodnocení finančního zdraví, větší důraz na hodnocení efektivity projektu a nový systém zadávání zakázek. Se všemi novinkami se žadatelé vypořádali velice dobře. Výběr zakázek sice v této době teprve probíhá, ale i kvůli tomu, že mají možnost zveřejnit zakázky na webu MZe, se domnívám, že s tím zemědělci nebudou mít problém.

Které další změny čekají zemědělce v letošním roce? Mohl byste uvést hlavní legislativní změny či návrhy na změny právních norem, které váš úřad připravuje pro letošní rok?

Připravujeme toho teď opravdu hodně. Velmi důležitá je novela zákona o potravinách, která bude mít významný a pozitivní dopad na veřejnost. Napsali jsme ji tak, aby zlepšila informovanost lidí o tom, jaké potraviny si kupují. Snažíme se jim tak usnadnit výběr. Novela totiž přesně popisuje, za jakých podmínek smí výrobce na obalu uvést text „Česká potravina“, případně logo „Česká potravina“. Jde o dobrovolné označení původu, které může mít jednosložkový výrobek jako například jablko nebo mléko, které bylo stoprocentně získáno a zpracováno na území České republiky. Když bude výrobek vícesložkový, třeba salám, musí obsahovat nejméně 75 % suroviny na počátku výrobního procesu původem z ČR. Zároveň zákon určuje, že každý, kdo bude dobrovolně na potravině odkazovat na její český původ, jako třeba na lvíčka, státní vlajku nebo jiným způsobem, bude muset splňovat parametry určené zákonem o potravinách. To je v současné době problém, protože hodně marketingových kampaní navozuje u spotřebitelů dojem, že jde o český produkt, což tak mnohdy není. Navíc dnes to nemůžeme pořádně kontrolovat, protože chybí definice, co to znamená český výrobek. To novela zákona o potravinách napraví. Podle mě to je tedy velmi významná změna. Připravili jsme i novelu zákona o rostlinolékařské péči a s ní související novelu zákona o hnojivech. V ní chceme jednoznačně upravit pravidlo, aby hnojiva s pesticidem jako účinnou látkou byla posuzována skutečně v režimu pesticidů. Tento návrh zákona v nejbližších týdnech předložíme vládě k projednání, stejně jako návrh novely zákona o veterinární péči. Další je novela zákona o šlechtění a plemenitbě, jejímž cílem je zachovávat genofond zvířat. Normu právě projednává poslanecká sněmovna. Zatím na začátku legislativního procesu je novela zákona o myslivosti, která by měla vést ke snížení stavů spárkaté zvěře, a tím i zamezení škodám způsobených zvěří. Pro tento rok připravujeme také další kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova. Proto, aby zemědělci a ostatní žadatelé mohli plánovat své investice a připravit se tak na jednotlivé výzvy, jsme již v září zveřejnili Harmonogram výzev PRV na roky 2015–2017. Spuštěna bude například výzva na Zahájení činnosti mladých zemědělců, Investice do nezemědělských činností a podpora agroturistiky. Novinkou budou určitě nové operace spolupráce – Evropské inovační partnerství, spolupráce při sdílení zařízení a zdrojů a spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů a spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy. Letos vstoupí v platnost novela nařízení vlády pro přímé platby. Nařízení upravujeme na základě zkušeností s podáváním jednotné žádostí roku 2015 a podle mnoha podnětů, které na základě mé výzvy zemědělci zaslali našemu úřadu. Kromě toho jsme navrhli některá zjednodušení a technické úpravy, kde to systém umožňoval.

Podařilo se vloni o něco snížit byrokratickou zátěž zemědělců, či nikoli a očekáváte její další nárůst v letošním roce?

Za velmi podstatné považuji odstartování spolupráce Antibyrokratické komise ministerstva zemědělství se zástupci Úřadu vlády a dalších ministerstev. Společně jednáme o snižování byrokratické zátěže, se kterou se potýkají podnikatelé ve všech oblastech. Cílem těchto kroků je podpořit hospodářský růst a zaměstnanost v České republice. Kromě toho jsme samozřejmě pracovali na odstranění přebytečného papírování. Z těch významnějších úspěchů bych jmenoval úpravu výkladu požadavků na malou porážku a jatka a konkretizování ustanovení o odborné způsobilosti v zákoně o rostlinolékařské péči. Zavedli jsme plnou elektronizaci hlášení o přímých prodejích mléka či tiskopisů mysliveckého hospodaření. Na dalších podnětech ke snížení zátěže se stále pracuje.

Jak konkrétně bude letos ministerstvo zemědělství podporovat konkurenceschopnost našeho zemědělství a odbyt českých potravin?

V oblasti živočišné výroby existuje řada podpůrných či investičních, národních i evropských dotačních titulů, které se přímo nebo nepřímo vztahují k podpoře konkurenceschopnosti. Při jednáních s Evropskou komisí se nám podařilo v posledních měsících vyjednat kompenzaci pro producenty v živočišné výrobě, kdy bylo pro Českou republiku vyčleněno 302 milionů korun. Z našeho rozpočtu přidáme stejnou částku, takže mezi chovatele rozdělíme zmiňovaných 604 milionů korun. Vláda tuto mimořádnou podporu pro chovatele dojnic a prasnic schválila a začneme ji vyplácet v co možná nejkratším termínu. Podle předběžných odhadů a při maximálním využití a zájmu o podporu budou orientační sazby 1676 korun na prasnici, základní sazba 1172 korun na dojnici a zvýhodněná sazba pro menší chovy 1407 korun. Požádat o podporu může chovatel alespoň tří krav na mléko anebo nejméně tří prasnic. Další evropskou podporou, která může významně podpořit konkurenceschopnost nabízených zemědělských produktů, je podpora směrovaná na propagaci zemědělství a potravinářství a Česká republika tento typ podpory umí využít. Dosud jsme spustili programy „Bílé plus“, „Kvalitní evropské mléčné výrobky“ a nově „EU Mléčná cesta“ a „Kvalita z Evropy – chutě s příběhem“. Letos mohou naši producenti, stejně jako ti evropští, díky programům v hodnotě 111 milionů eur hledat nové trhy a propagovat spotřebu v EU i mimo ni. Z domácích podpor mohu jako příklad uvést nově připravovaný dotační program zaměřený na režim kvality, který je nyní na notifikaci u Evropské komise. Pokud ho schválí, budou chovatelé, zpracovatelé i organizace producentů moci čerpat další zdroj příjmu z českého národního rozpočtu. Tento dotační program, který Ministerstvo zemědělství navrhlo, „Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti“, je v první fázi zaměřen na podporu produkce nadstandardní kvality syrového kravského mléka a jeho zhodnocení ve zpracovatelském průmyslu na území České republiky. Je to režim jakosti, který jde nad rámec kritérií stanovených pro syrové kravské mléko. Mléko je v České republice exportní komoditou, míra soběstačnosti je zhruba 130 %. Účelem programu je podpora účasti v režimech jakosti kvůli zlepšení tržních příležitostí a dosažení přidané hodnoty u mléka a mléčných výrobků. Posílení zájmu spotřebitelů o kvalitní potraviny vyrobené ze surovin domácího původu s jednoznačně nadstandardními parametry kvality zlepšuje tržní příležitosti pro vybrané produkty a následně se projeví ve vyšším odbytu. Výrobky z vysoce kvalitní mléčné suroviny mají také větší šanci proniknout na nové trhy. V roce 2015 jsme rovněž zvýšili prostředky na podporu zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Od roku 2008 tak byla v rámci tohoto dotačního titulu pro potravináře zaznamenána nejvyšší míra podpory Ministerstva zemědělství přesahující 200 milionů korun, která pomohla modernizovat 40 potravinářských podniků v hodnotě přes 800 milionů. Za velký úspěch považuji také to, že se nám v loňském roce u této podpory podařilo s Evropskou komisí vyjednat jak vyšší míru kofinancování formou navýšení objemu způsobilých nákladů z 25 na 50 %, tak i navýšení celkové roční alokace, a to až do konce roku 2020. V pokročilé fázi je výběr agentur pro propagaci značky Klasa, která už prokázala svou marketingovou sílu a stala se nedílnou součástí prodejní podpory domácích producentů potravin. Plánujeme také pokračování projektu Regionální potravina, který je zaměřen na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin a zároveň vychází vstříc vzrůstajícímu zájmu spotřebitelů o čerstvé potraviny s jasným domácím a regionálním původem.

Naše zemědělce a potravináře vybízíme k účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích, kde jim nabízíme veškerou možnou podporu. Kromě dotace na úhradu pronájmu výstavní plochy, registračního poplatku a jedné zpáteční letenky do veletržní destinace bude firmám, které se zúčastní veletrhu či výstavy bez oficiální účasti Ministerstva zemědělství, poskytnut příspěvek na výstavbu stánku. Nové exportní příležitosti pro naše zemědělské a potravinářské producenty a obchodníky budou aktivně pomáhat hledat agrární diplomaté. Už jsme vybrali naše zastoupení pro Rusko, Čínu, Saúdskou Arábii a Srbsko.

V rámci PRV pokračujeme v podpoře investic do zemědělských podniků, kde nasměrujeme do oblasti živočišné výroby 75 % z celkového rozpočtu operace. Stejně jako v roce 2015 plánujeme rozdělovat příspěvky například na projekty zaměřené na skot, prasata či drůbež. Stejně tak bude pokračovat podpora potravinářských podniků, které budou moci získat dotaci až 40 % na investice do svých potravinářských provozů.

Co soudíte o stále častěji vyslovovaných obavách vlastníků půdy, že se stát snaží krátit jejich vlastnická práva, například snahou omezit možnost volně nakládat se svým majetkem při prodeji či pronájmu?

Domnívám se, že vlastnická práva jsou nedotknutelná. Nevidím potřebu vzniku žádného nového zákona, protože všechno se dá vyřešit už podle současných pravidel. Zemědělcům radím: Dejte si do nájemních smluv dohodu o předkupním právu, což už dva roky umožňuje nový občanský zákoník. Možné zvýhodnění našich zemědělců by teoreticky nenarazilo na podmínky Bruselu, obávám se ale, že by ho mohl zrušit Ústavní soud. Na sousedním Slovensku v současnosti ústavní soudci řeší velmi podobný zákon, který v zemi platí rok a půl. Posuzují, zda omezení neporušuje vlastnická práva majitelů.

Je u nás zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele před falšováním potravin a co lze udělat pro její posílení, domníváte se, že vše vyřeší restrikce a pokuty?

Pokuty a restrikce jsou podle mě vždy až poslední možnost, protože znamenají, že už se stalo něco špatně. Důležité je takovým situacím předcházet. Zejména vytvářet, řekněme, společenský tlak a také skutečný zájem veřejnosti, aby sami výrobci a dovozci co nejpečlivěji sledovali kvalitu svých potravin. Už teď tak většina z nich jedná. Ono se to někdy nezdá, protože na veřejnost se dostanou hlavně negativní zprávy, když se odhalí problém jako falšování a podobně. Zatímco zpráva o tom, že ten a ten výrobce dodává na trh potraviny ve vynikající kvalitě a bez sebemenších pochybení, se nejspíše na první stránky novin nedostane. Samozřejmě se vždycky najde někdo, kdo bude chtít vydělat na úkor ostatních a bude podvádět. Právě tehdy nastupuje Státní veterinární správa (SVS) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). V roce 2014 udělali veterinární inspektoři téměř 32 tisíc naplánovaných kontrol, z nichž 400 bylo se závadou. Dalších více než 31 tisíc kontrol provedli na základě vlastních zjištění nebo například na základě podnětu občanů. Zjištěním aspoň jedné závady skončilo 485 z těchto neplánovaných kontrol zaměřených cíleně na problematické oblasti. Vloni byli inspektoři SVS na bezmála 25 tisících plánovaných kontrolách, podle údajů ke konci listopadu z toho bylo 1700 kontrol se závadami. Neplánovaných akcí bylo téměř 17 tisíc, nějaká závada byla zjištěna u 772 z nich. Ve srovnání s předloňským rokem se systém kontrol v několika bodech zásadně změnil. SVS snížila frekvenci kontrol v zařízeních, kde byly v předchozích letech příznivé výsledky. Naopak na základě nové kompetence začali veterinární inspektoři poprvé kontrolovat zařízení stravovacích služeb, což vede k meziročně vyššímu počtu zjištěných závad. SZPI uskutečnila v loňském roce přes 40 tisíc kontrol, jejich celkový počet se tak podařilo navýšit přibližně o pět tisíc oproti předchozím letům. Toto navýšení je důsledkem personálního posílení SZPI. V rámci těchto kontrol inspektoři odebrali téměř 20 tisíc vzorků potravin k hodnocení v laboratoři nebo na místě. Zjistili porušení předpisů u necelých 20 % odebraných vzorků. Tento podíl neodpovídá podílu nevyhovujících potravin na trhu, protože inspektoři SZPI vybírají potraviny k hodnocení na základě sofistikovaného posouzení rizika, kdy vycházejí z historie zjištění u jednotlivých výrobců, prodejců a dovozců, analýzy dat informačního systému SZPI, situace na trhu, podnětů spotřebitelů atd. Hodnoceny jsou tak zejména potraviny s rizikovými faktory a celkový podíl nevyhovujících potravin na trhu je tak významně nižší. Ve srovnání s rokem 2014 je počet nevyhovujících šarží potravin podle kontrol SZPI o tři procenta nižší. Vzhledem k navýšení množství kontrol a personální poddimenzovanosti SZPI ministerstvo považuje za prioritu posílit úřad tak, aby mohl odpovídajícím způsobem plnit své povinnosti. Za úspěch proto považuji posílení o 20 nových inspektorů, jak to aktuálně schválila vláda. Když porovnáme počty kontrol a zjištěné nedostatky, máme důkaz, že na českém trhu s potravinami, a to i díky soustavné práci inspektorů, výrazně převládají neošizené a bezpečné výrobky. Přesto jsou oblasti, které jsou dlouhodobě pod drobnohledem inspektorů i veřejnosti. Například tuzemské víno – je po něm vysoká poptávka, která převyšuje nabídku, což vždycky vytváří prostor pro nepoctivce. Kvůli tomu jsme vloni upravili novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, která zpřísnila podmínky pro dovoz a prodej vína v sudech a cisternách. Nově musí mít sud s vínem jednorázovou kontrolní pásku. Jasné zlepšení přinese i novela zákona o potravinách, o které jsme už mluvili. Trh s potravinami je velmi proměnlivý, snažíme se aktuálně reagovat na každou změnu, abychom ještě více zajistili ochranu spotřebitele a jeho informovanost, takže předpokládám, že další úpravy zákonů a vyhlášek v tomto směru budeme iniciovat i letos.

Jaká je vaše vize zemědělství a venkova v České republice a co byste popřál zemědělcům a potravinářům do nového roku 2016?

Jsem přesvědčen o tom, že zemědělství je velice perspektivní obor, který rozumně hospodaří s krajinou a přitom obstarává kvalitní produkty, které se dobře uplatňují nejenom na našem, ale i na zahraničním trhu. Byl bych rád, aby zemědělství bylo atraktivním oborem i pro mladou generaci. Pokud se týká novoročního přání, tak si myslím, že zdánlivě nejobyčejnější věci bývají nejcennější, zejména když je ztratíme. Pak si totiž uvědomíme, jak nám chybí. Proto chci nejen našim zemědělcům a potravinářům, ale i všem občanům popřát tradičním způsobem, aby jim v příštím roce nechybělo pevné zdraví, hodně sil a radosti z dobře odvedené práce.

 


Úvodní slovo Mariana Jurečky

Snažím se měnit věci kolem sebe k lepšímu. Svoji práci dělám vždy naplno a odpovědně. Říkám věci narovinu a neschovávám se za politickou korektnost. Moji oporou v životě je křesťanská víra. Díky ní vím, co je v životě důležité. Spokojené rodiny, bezpečný do-mov, svoboda, solidarita, tolerance, pra-covitost, poctivost, soucit, obětavost, odpo-vědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak.








odkaz Poslanecká sněmovna



odkaz Ministerstvo zemědělství



odkaz KDU-ČSL