Marian Jurečka v rozhovoru pro Lidové noviny: Řešit sucho jsme měli už čtvrt století


19.10.2015

Lidové noviny, 17. a 18. října 2015

V České republice je asi sedmdesát lokalit, které jsou vytipovány jako možné pro budování vodních děl. Nebudou to stavby typu Orlík, jdeme spíše cestou menších a středních nádrží, plánuje ministr zemědělství.

Minulý týden jste představil novelu vinařského zákona, který souvisí s celkovým tažením za kvalitními potravinami. Sliboval jste posílení kontrol, to se stalo?

Ano. V průběhu letošního roku jsme posílili počet pracovníků Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) o pětadvacet lidí, z toho dvacet šlo do terénu, zbytek na správní řízení. Vidíme to jednak v nárůstu počtu kontrol – za celý loňský rok inspekce udělila pokuty za celkem 99 milionů. Na konci letošního srpna to bylo 101 milionů, jsme skoro na dvojnásobku. Navíc od 1. ledna můžeme kontrolovat i veřejné stravování, takže se to odráží na počtu uzavíraných provozoven, včetně těch s dlouhou historií.

Koaliční smlouva hovořila také o zpřísnění trestů v rámci kontroly kvality potravin. Chystá se zvýšení pokut?

Už loni jsme v rámci novely o potravinách a tabákových výrobcích zvýšili sazby u některých pokut. Nejvyšší hranice deseti se zvedla na padesát, tři jsme zvedli na deset. Zvýšení už nastalo. Stav odráží i to srovnání výše udělených pokut.

K té nejvyšší sazbě se asi ještě nesáhlo?

Ne. Já jsem říkal, že pokuty mají mít výchovný charakter, ale pokud vidíme, že daný provozovatel nedělá žádná opatření, pokuta je opakovaně za stejnou věc, pak k té nejvyšší částce sáhneme. Jsou tu firmy, v jejichž obratu je i 50 milionů zanedbatelná část.

A chystáte nějaké nové změny?

Připravujeme důležitou věc – označení Česká potravina a Vyrobeno v České republice. Cítíme, že marketingové kampaně na zákazníka hodně útočí s odkazem na českost a na státní symboly. My nově řekneme: pokud je to jednodruhový výrobek typu mléko, musí být na území republiky vyrobeno sto procent, pokud chcete slovo "český" používat. Pokud je to vícesložková potravina jako salám, pak 75 procent. Respektujeme, že některé ingredience se musejí dovézt. Tohle zavádíme do vyhlášky a vkládáme i do zákona.

Kdokoli bude chtít v jakékoli variantě použít slovo český, musí splnit tyto parametry? To bude dáno zákonem?

Ano. Zákonem o potravinách a tabákových výrobcích. Pokud obchodník dělá kampaň s odkazem na českost, musí splňovat parametry, které jsem popsal.

Děláte to i proto, že podobných označení už je neúměrné množství?

Ano. Máme jich desítky a zákazník neví, která bije. Když někdo tenhle líbivý odkaz dává, ať splňuje parametry. Měl jsem jednání s obchodními řetězci a ty tvrdí, že to uvítají. Víte, že nedopadlo dobře, co poslanci vložili do zákona v rámci minulé novely, zveřejňování pěti zemí podle pořadí. To se účetně obešlo a nebylo to k ničemu. Pod tímto nástrojem bude mít zákazník daleko lepší orientaci. Naše dozorové orgány si to budou moci ověřit, a pokud někdo parametry nedodrží, dostane pokutu.

Nemělo by smysl část označení zredukovat?

Když to vezmeme za ministerstvo, dlouhodobě děláme Klasu, Regionální potravinua Biovýrobek, pak jsou chráněná označení regionálního původu. K tomu přidáváme Český výrobek, protože to vnímám jako jednoduchou vizuální pomůcku, z níž se zákazník dozví, odkud výrobek je. Z těch značek, co jsem jmenoval, se to dozvíte u Regionální potraviny, ale Klasa neřeší, odkud výrobek je. Řeší vyšší kvalitu, takže dnes ji klidně získá palmový olej dovezený z Německa.

A k té redukci?

S Asociací krajů se snažíme dohodnout, že zmenšíme to obrovské portfolio regionálních značek, je jich víc než padesát. To chceme zúžit. Povedeme diskusi, jak budeme řešit Klasu, bude se nově soutěžit. Na marketing jsme loni dali kolem 102 milionů, rozhodně tu penězi neplýtváme. Pro srovnání: Rakousko vydává na marketing 1,5 miliardy korun. Když jsem se bavil s tamním ministrem zemědělství, povídal mi: "To není tak, že se Rakušan narodí a má zakódované, že nakupuje domácí potraviny. My za to tvrdě platíme, ale vrací se nám to, vychováváme zákazníka."

Jak je vychovaný český zákazník? Zajímá ho kvalita?

Vnímáme posun pozitivním směrem, že zákazníka už nezajímá jenom cena, ale i kvalita a původ. Na základě signálů jsme zavedli i to, že od dubna spotřebitel zná původ masa. Ale nemůžu říci, že by víc než polovinu zákazníků zajímala kvalita a původ. Snažíme se je vzdělávat, že i tohle je důležité.

Ukročme od těch, kdo potraviny kupují, k těm, kdo je produkují. Jak v nastalém dotačním období zařídíte, aby zemědělství nebylo i nadále jedno velké, neparcelované pole s jedinou plodinou a bez živočišné výroby?

Už jsme v tom dost kroků udělali, a začínají se projevovat. Do roku 2015 to bylo tak, že zemědělec dostal šest tisíc korun za hektar, a stát se moc nezajímal, co tam bude pěstovat, kolik střídá plodin. To měníme. Základní platbu na hektar jsme srazili na 3,5 tisíce korun, zbytek jsme přerozdělili například na sektor citlivých komodit. Zemědělec dostane připlaceno za to, pokud dělá cukrovou řepu, brambory, ovoce a zeleninu, plus chová krávy, ať už s produkcí mléka nebo bez ní. Tyto komodity mají výrazný dopad na životní prostředí, na půdu, zaměstnanost. V letošním roce si zemědělci právě začínají překalkulovávat, co dělali doposud a co budou dělat v příštích pěti letech. Věřím, že v příštím roce už se to promítne do chování zemědělců.

Co po nich budete chtít dalšího?

Chceme také, aby střídali plodiny. Všichni se na středních a vysokých školách učí, co jsou to zásady správné zemědělské praxe, ale pramálo lidí je respektuje. My je chceme dostat do fáze, aby dělali to, co jsme se všichni učili – aby střídali minimálně čtyři plodiny, aby byly v budoucnu limity, kolik maximálně obilovin, dát více živočišné výroby nebo citlivých komodit.

Střídání plodin může pomoci i proti stále se zhoršujícím důsledkům sucha.

Budeme pokračovat i třeba v ochraně půdy. Na příští rok chystáme změny v nastavení podmínek pro zemědělce, kdy chceme výrazně více chránit půdu, pokud jde o vodní erozi, s tím máme v České republice velké problémy. Je třeba vydefinovat maximální velikost půdního bloku, jednoho pole, kam zemědělec seje většinou jednu plodinu. Chceme říci, jaká velikost půdního bloku při určité svažitosti může být. Když je pole ve svahu a uděláte jenom to, že ho přerušíte jinou plodinou, už máte větší šanci, že se eroze zastaví.

Po čtvrt století se rozdělí lány JZD mezemi?

To není jen o mezích, ale aby se aspoň rozdělily plodiny – že tady bude ozimá, tady zase jarní. Pokud jde o meze, není to tak jednoduché, to už je i o změně na katastru nemovitostí. V prvním kroku nám jde o pozemkové úpravy. V minulosti se dělalo zhruba 200 pozemkových úprav ročně. Ve chvíli, kdy jsem nastoupil, na Státním pozemkovém úřadu to číslo kleslo pod sto. Letos už uděláme zase dvě stě a chci se dostat výhledově na tři stovky. Tím se řeší minimalizace eroze.

To souvisí i se zadržováním vody v krajině a opatřeními proti suchu. V tomto ohledu jste plánovali třeba dotaci na závlahové systémy pro zemědělce. Už to běží?

Ona už je, umožňujeme financovat kapkové závlahy, případně jiné systémy. Ovšem za minulý rok ten dotační titul nebyl vyčerpaný. Když zemědělci volají, že mají problém kvůli suchu, říkám jim: "Proberte se, máte tu nástroje, a nevyužíváte je." Dnes řešíme problém, kdy se dostáváme do situace – letos to bylo velmi vidět, že máme oblasti, kde není žádná vodní nádrž. V létě na některých vodních tocích klesne hladina natolik, že už nejsou kapacity pro závlahy. My se musíme podívat, kde všude mohou být suché oblasti, a propočítat potřebu případných budoucích závlah. Děláme analýzu, jestli potřebujeme akumulační nádrže, které a kde, a pak vydefinujeme novou strukturu vodohospodářské sítě, která přivede vodu do katastrů, a tam ať si to rozvede zemědělec. Ale o tu základní infrastrukturu se musíme postarat my. Ta buď v některých místech vůbec není, nebo je v naprosto dezolátním stavu, ztráty vody jsou tam až 40 procent.

Kdy by měla být analýza hotová?

Je to velký úkol, který čeká naše ministerstvo a celý stát. Proto jsme odložili dodání celé strategie na polovinu příštího roku, některé věci nejsme schopni spočítat rychle. Vědci z Mendelovy univerzity nám říkají, že teplota se může zvednout až o dva stupně, takže my musíme dělat opatření, která počítají s tím, co nastane třeba za dvacet let. Když už se 25 let nic nedělalo, vydržme ještě půl roku, ať je to nachystáno opravdu dobře.

Jak moc se ta situace zaspala?

Myslím si, že jsme zaspali hodně. Trend je pozorovatelný za posledních 25 let, jen poslední tři roky bylo sucho výraznější. Cítíme a vidíme, že máme období, kdy nám tři měsíce neprší, pak srážky spadnou během 24 hodin. Průměr máme sice dorovnaný, čísla vypadají dobře, ale voda se nestačí vsakovat. To se neřešilo, a přitom docela dobře mohlo. Do loňského roku se na protipovodňová opatření nahlíželo striktně jen jako na protipovodňová, nikdo se nezamýšlel nad tím, že tady máme suchý poldr, který by mohl být i částečně naplněný a v období sucha ho využívat pro nadlepšování vodních toků.

A to se změní?

Poldr Teplice, dneska už pojmenovaný Skalička, na povodí Bečvy – rozlohou největší plánovaný poldr ve střední Evropě, začínáme koncipovat i jako poldr, který umožní minimální vodní nadržení a vylepšování průtoků v období sucha.

Hovořilo se i o stavbě velkých přehrad. Máte už představu, kde budou?

Ano, poměrně přesnou. V České republice je asi sedmdesát lokalit, které jsou vytipovány jako možné pro budování vodních děl. Nebudou to stavby typu Orlík, jdeme spíše cestou menších a středních děl.

Kde ty přehrady tedy budou?

Máme vytipovány čtyři lokality v povodí Moravy, Labe a Vltavy. Vlachovice na Zlínsku, Pěčín u Rychnova nad Kněžnou, Senomaty a Šanov na Rakovnicku. U nich se mají příští rok zpracovat investiční záměry a zahájit další fáze přípravy. Předminulý týden bylo první jednání ve Vlachovicích na Zlínsku, kde starosta záměr vítal. Často je reakce: ano, je sucho, potřebujeme vodu, ale nestavte to u nás. Dnes už si ale lidé začínají uvědomovat, že si musíme udělat revizi strategie vodních zdrojů.

Které oblasti jsou prioritní? Nemusejí to být ty, co se budou dělat nejdřív, spíš to budou ty, před nimiž je nejméně překážek.

Snažíme se dělat na těch, kde je průnik. Kde na jedné straně nejsou dramatické překážky a zároveň jde o oblasti, kde chybí vodní dílo. Povodí Moravy s odbočkou na Bečvu vlastně nemá vodní zdroj, který by mohl v létě průtoky nadlepšovat. Zatím máme Vlachovice a chceme jednat o dalších.

Všechno je to před územním řízením?

Ano, jsou to vytipované lokality. Začnou se dělat studie, projektová dokumentace…Je to na dlouhý běh. Kdybychom byli teď vážně hodně rychlí, ve Vlachovicích můžeme začít stavět za pět až šest let.

Kateřina Surmanová, Adam Junek

Celý rozhovor najdete v dnešních Lidových novinách.

Fotogalerie



Úvodní slovo Mariana Jurečky

Snažím se měnit věci kolem sebe k lepšímu. Svoji práci dělám vždy naplno a odpovědně. Říkám věci narovinu a neschovávám se za politickou korektnost. Moji oporou v životě je křesťanská víra. Díky ní vím, co je v životě důležité. Spokojené rodiny, bezpečný do-mov, svoboda, solidarita, tolerance, pra-covitost, poctivost, soucit, obětavost, odpo-vědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak.








odkaz Poslanecká sněmovna



odkaz Ministerstvo zemědělství



odkaz KDU-ČSL