Pracujeme s velkým nasazením, dlouho do noci, a mám pocit, že se nám daří situaci zvládat


07.03.2014

Ministr zemědělství Marian Jurečka nelituje, že dal číslo svého telefonu veřejně k dispozici, aby se na něj mohl se svým problémem obrátit osobně každý zemědělec. „Musím říci, že toho rozhodně nelituji, protože to byl současně i silný vzkaz všem úředníkům ministerstva, aby se chovali vstřícně, lidsky a profesionálně ke svým klientům, ať už k zemědělcům, starostům nebo komukoli jinému,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz třiatřicetiletý lidovecký politik, o jehož odbornosti už nepochybuje ani prezident Miloš Zeman.

Byl to pro vás velký skok od soukromého farmaření až po řízení celého resortu?

Je to samozřejmě rozdíl, ale pořád zůstávají základní principy. Když člověk má potřebnou odbornost, zná prostředí, dokáže se obklopit schopnými lidmi, dělá práci naplno a poctivě, nekrade, ať tato pravidla uplatňuje jak v řízení malého podniku, tak na úrovni středního managementu nebo ve vedení ministerstva, tak se to dá zvládnout. My tady pracujeme skutečně s velkým nasazením, dlouho do noci, a mám pocit, že se nám daří tu situaci zvládat. Ale jaké to přinese výsledky, se ukáže až za několik měsíců.

Při svém nástupu jste prohlásil, že i ten nejmenší zemědělec může zavolat svému ministrovi a zveřejnil jste své telefonní číslo. Nemáte přetíženou linku? Nelitujete už svého tehdejšího výroku?

Musím říci, že toho rozhodně nelituji, protože to byl současně i silný vzkaz všem úředníkům ministerstva, aby se chovali vstřícně, lidsky a profesionálně ke svým klientům, ať už k zemědělcům, starostům nebo komukoli jinému. Je pravda, že když skončím dvou, tříhodinové jednání, mám na mobilu dvacet, někdy i třicet zmeškaných hovorů. Ne všechny jsem schopen vyřídit, někdo musí zavolat dvakrát, ale nese to ovoce. Ovšem většinou mi lidé píší, ať už na e-mail nebo Facebook, volají jen lidé, kteří už jsou opravdu zoufalí. Ale stejně to skončí tím, že je požádám, aby mi napsali fakta ke svému případu, stručný popis, o co jde, a pak to tady řešíme. Spoustu věcí, které by byly pro malý nebo střední podnik likvidační, kdy právo bylo na straně žadatele, se nám podařilo vyřešit a odblokovat.

Můžete ze stížností vidět, v jaké oblasti se objevují problémy nejčastěji, co je tedy třeba řešit systémově?

 

Teď nejsem schopen analyzovat, kde je nějaké vyšší procento stížnosti. Ale musím říci, že to má celkově pozitivní dopad. O víkendu se mi stalo, že volala nějaká paní, předala mi manžela, a ten říkal, že volat nechtěl, ale že vede s manželkou debatu o tom, jak obtížná je situace v lesnictví, kde pracuje už pětadvacet let. A manželka mu prý řekla, proč mi to vykládáš, já to tady poslouchám roky, řekni to přímo ministrovi, tak mi zavolali. Pak jsme si povykládali. Samozřejmě že já tomu člověku nenabídnu po telefonu konkrétní řešení. Ale přislíbím, že situaci budeme řešit. A to budeme, teď se sejdu s generálním ředitelem Lesů České republiky. I pro toho člověka je podle mne důležité, že může své připomínky říci přímo tomu, kdo je může řešit.

Jak se lidově říká - konečně pláče na správném hrobě. Takže se na vás lidé obracejí spíš s jednotlivými přehmaty, nejde o nějaké problémy systému?

Zanalyzovali jsme si už podněty třeba ve vztahu ke státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, který administruje a vyplácí dotace, víme, z kterých krajů jaké máme stížnosti a žádosti na přezkum rozhodnutí fondu. Vyšla nám tři krajská pracoviště, která mají nejen největší počty stížností celkem, ale i těch oprávněných, které byly vyřešeny ve prospěch stěžovatelů. Takže jsem je upozornil, aby se na tu situaci podívali.

Vedete i úředníky, aby byli k zemědělcům stejně vstřícní, aby to nezůstalo jen na vás?

To byl samozřejmě jeden z klíčových důvodů, proč jsem prohlásil, že nechám své číslo telefonu nadále k dispozici. Řekl jsem to na setkání se všemi zaměstnanci ministerstva, řekl jsem to i ředitelům regionálních pracovišť intervenčního fondu, což je organizace, která nejvíce přichází do styku s veřejností. Řekl jsem jim, že přicházím ze soukromé sféry, kde vždycky platilo heslo: náš zákazník, náš pán. Samozřejmě nechci, aby byli vstřícní nad rámec zákona, to v žádném případě ne. Ale mnohdy stačí drobná věc, aby úředník hned upozornil žadatele, že nějakou drobnost má v žádosti špatně, a nemusí čekat, až uplyne zákonná lhůta třiceti dnů. Může to vyřešit na místě, nemusí posílat doporučený dopis do vlastních rukou. To jsou drobné věci, z kterých se skládá celý obraz státní správy. Já a všichni v resortu jsme tady pro veřejnost. A to si musí všichni uvědomit.

Co jako odborník, který zná zemědělství z pohledu soukromého zemědělce, považujete za největší problém v zemědělství?

Těžko jmenovat jeden. Ale největší je asi ten, že českému zemědělství chyběla dlouhodobá vize, nějaká koncepce, strategie zemědělské politiky, a to se odráželo na rozhodnutích. Máme tady nějaké plánovací období Evropské unie a mělo by nám být jasné, co budeme dělat v roce 2015, 2016, co budeme chtít podporovat, kam se budeme chtít rozvíjet, kam budeme směrovat finanční prostředky. Ale to tady chybí, my nemáme strategie a cíle, čeho chceme dosáhnout. Jsou tu obecné parametry, obecné deklarace, ale já bych chtěl, abychom nejen v rámci společné zemědělské politiky dokázali věci umět konkretizovat, nastavit. Teď se hovoří o podpoře živočišné výroby, pěstování ovoce a zeleniny, investicích do zemědělství a potravinářství, to jsou věci, které krystalizují, ale chybí nám širší dokument. Je tady napůl připravený dokument, který vznikl za ministra Petra Bendla, s názvem Strategie pro růst, ale je potřeba ho dopracovat, aby třeba můj nástupce nepřišel a neměnil to zase úplně jiným způsobem. Proto je třeba, aby to nevytvářel jen ministr a jeho tým, ale aby na tom byla shoda v celém agrárním sektoru, jak zemědělců, tak vodohospodářů a lesníků. Byl bych rád, aby se to v průběhu roku nastavilo, aby tady něco takového bylo a abychom podle toho uměli postupovat.

Někdy vypadalo řízení jako ode zdi ke zdi, podle toho, jak se měnilo vedení ministerstva.

Tak to bylo. Jednou přišlo období, kdy se tvořily podmínky pro podporu živočišné výroby, chov prasat, chov skotu, pak přišlo období, kdy přišly fotovoltaické panely, takže spousta zemědělců, i ti, kteří to dnes paradoxně kritizují, mají solární panely na polích, pak přišlo období bioplynových stanic, takže nastal jejich obrovský boom. I když to byly dobré myšlenky jako fotovoltaika nebo bioplyn, stačilo tomu dát nějaké rozumné a vyvážené parametry, aby to plnilo svůj účel. Fotovoltaika ano, ale na střechy, bioplynové stanice ano, ale v návaznosti na živočišnou výrobu. Ale to se bohužel nikdy nepodařilo.

Předseda poslaneckého klubu ANO a člen vedení Agrofertu Jaroslav Faltýnek předkládá návrh zákona o obnovení podpory pro bioplynové stanice, což by zřejmě vedlo k dalšímu zdražení elektrické energie. Když říkáte, že byste tyto stanice navázal na živočišnou výrobu, znamená to, že byste tento návrh podpořil?

Bioplynové stanice nejsou schopny fungovat za dnešní výkupní ceny elektrické energie, pokud tam nebude nějaká podpora. I kdybychom jim dali investiční dotaci na výstavbu, i sto procent, tak to zemědělci nebudou schopni ufinancovat. Bez zeleného bonusu udržitelnost není možná. Ale pokud budou napojeny na živočišnou výrobu, pokud dokážeme maximálně využít odpadní teplo, tak to bude mít pozitivní dopady na zaměstnanost i na snížení nákladů obyvatelům, pokud budou v obci na teplo napojeny i rodinné domy. Ale nemůže začít debata tím, že se rovnou předloží návrh zákona, nejdříve musí být zpracována energetická koncepce. A takové rozhodnutí musí být navázáno na nějakou dlouhodobější strategii a výhled, protože v době, kdy chceme snižovat schodek státního rozpočtu, je tohle další náklad navíc. Musíme strategicky rozhodovat, zda taková podpora ano, za jakých podmínek a jaké by to přineslo náklady. To je věc, kde musí být shoda všech tří koaličních stran a potom můžeme postupovat přes vládu do Parlamentu.

Vy jste kritizoval, že český spotřebitel nemá přehled, jestli kupuje český výrobek, protože stačí, aby se zboží z ciziny u nás zabalilo, a už nese označení českého původu. Můžete v tomto směru něco měnit?

My budeme hledat řešení, aby nebylo v rozporu s evropskou legislativou, ale abychom dokázali zákazníkovi jasnou formou sdělit, že základní surovina výrobku, alespoň z padesáti a více procent, je původem z České republiky. Tady před několika lety vznikla značka Klasa, která měla plnit právě tuto informační úlohu pro spotřebitele: Vidím Klasu, je to kvalita a je to výrobek původem z České republiky. To se během let posunulo a dneska získá značku Klasa výrobek, jehož celá surovina může pocházet ze zahraničí. Splní parametry jen tím, že je finálně zabalen v České republice, díky tomu získá Klasu.

Takže se to míjí úplně účinkem?

Účinek to má, značka Klasa garantuje kvalitu. Ale původní smysl, aby vedle kvality garantovala i původ z České republiky, se vytratil. Budu chtít hledat řešení, ale nebude to jednoduché. Je tu evropská legislativa, máme tu volný trh, ale myslím, že nějaké cesty tu jsou. Budu jednat s výrobci i zástupci obchodních organizací.

Vy jste prohlásil, že byste chtěl, aby podíl českých výrobků byl na tuzemském trhu větší. Jak toho chcete dosáhnout?

Všechny kroky by k tomu měly směřovat. To není jen o tom, že bychom tady chtěli mít vyšší podíl domácích potravin. Tvrdím, že nejlepší dotace je, když vám spotřebitel koupí výrobek. To je nejefektivnější. Jde o to, abychom si jako spotřebitelé uvědomili, že když kupujeme produkty od domácích výrobců a potravinářů, podporujeme buď místní lokální, regionální nebo celorepublikovou ekonomiku. A to je to, co nám v České republice chybí: nemít zdravý patriotismus jen tehdy, když vyhrajeme mistrovství světa v hokeji, ale i když jdeme nakupovat. Vidím, že když nakupujeme auto, kosmetiku, jsme schopni hodiny i dny vybírat, ale když nakupujeme potraviny, je nám to většinou jedno. Jdeme koupit to, co je v akci, ve slevě.

Pro zemědělské podniky bude důležité, jak se v budoucím období budou rozdělovat evropské dotace. Od roku 2015 začne platit nová reforma společné zemědělské politiky, Evropská unie chtěla více podporovat mladé a drobné farmáře a zemědělce, kteří hospodaří ekologicky. Ale Česká republika bojovala proti zastropování přímých plateb, tedy peněz, které dostávají zemědělci podle velikosti své farmy, což by nebylo výhodné pro velké podniky v tuzemsku. Určování maximální částky by mělo být tedy dobrovolné. Už jsou podmínky pro vyplácení dotací jasné?

My na tom v těchto dnech a týdnech pracujeme, čas máme do 30. června, do kdy musíme dát finální podobu společné zemědělské politiky na naší národní úrovni do Bruselu. Chci, abychom to stihli dřív, do konce dubna, poloviny května. Chtěl bych, aby pravidla byla nastavena spravedlivě, aby nebyli trestáni ani ti velcí, protože tady máme nějakou historicky zděděnou strukturu zemědělství, ale na druhou stranu, aby byl umožněn rozvoj malým a středním podnikům. V tom se budu snažit najít rovnováhu. Podařilo se odblokovat, co hrozilo, že bude nějaké výrazné zastropování pro naše velké podniky. I když nějaká omezení zůstala, nejsou nijak zásadní. V čem máme problém, to je otázka druhého pilíře, takzvaného Programu rozvoje venkova, kde v minulosti mohly o dotace velmi dobře žádat obce, různé spolky atd. Tam došlo kvůli nepochopitelnému rozhodnutí bývalého premiéra Petra Nečase k odebrání tří set milionů euro, které šly ve prospěch kohezních fondů, kde se čerpání zatím nedařilo. Zatímco my v rámci našich operačních programů máme de facto ze sta procent vyčerpáno a s minimální chybovostí. Takže odešlo tři sta milionů euro pryč a ještě se snížil podíl kofinancování z národních zdrojů z pětadvaceti na patnáct procent, takže celá obálka se zmenšila. Já teď jednám, abychom z národních zdrojů dokázali vytáhnout kofinancování na pětadvacet procent, abychom to udělali co nejvíc ve prospěch investic do zemědělství, potravinářství, ve prospěch nových technologií, obnovy objektů, investic do infrastruktury lesnictví, do cest, do techniky. Doufám, že do dvou měsíců budeme mít nějakou konkrétní podobu.

autor: Libuše Frantová

Celý článek zde: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/vlada/Ministr-Jurecka-povypravel-jak-mu-volaji-obcane-a-vycinil-vam-ze-nakupujete-jen-v-akci-a-ve-sleve-306394


Úvodní slovo Mariana Jurečky

Snažím se měnit věci kolem sebe k lepšímu. Svoji práci dělám vždy naplno a odpovědně. Říkám věci narovinu a neschovávám se za politickou korektnost. Moji oporou v životě je křesťanská víra. Díky ní vím, co je v životě důležité. Spokojené rodiny, bezpečný do-mov, svoboda, solidarita, tolerance, pra-covitost, poctivost, soucit, obětavost, odpo-vědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak.








odkaz Poslanecká sněmovna



odkaz Ministerstvo zemědělství



odkaz KDU-ČSL